Měla jsem tu možnost shlédnout film podle světoznámé knižní předlohy, kterou čtou generace už roky - Malý princ.
Příběh Malého prince musí znát i ten, kdo ho nikdy nečetl. Je čtený malými dětmi, dospěláky, i teenagery našeho věku. Každý, kdo ho četl (a pak ho četl znovu a znovu), říká, že v knize pokaždé najde něco nového - nějakou novou metaforu, nové poučení, nový náhled na věc.
Jak jistě víte, i já jsem si po letech rozhodla přečíst Malého prince, abych byla v obraze. A musím říct, že příběh je opravdu plný metafor a různých mouder, které člověk poprvé neodhalí. A možná to ten příběh dělá tak kouzelným.
Nicméně, nedočkavě jsem seděla v místnosti, která je mnou tak oblíbená - samozřejmě, že v kinosále (už jsem říkala, jak ráda sleduju filmy? :)) - a čekala, kdy se konečně spustí film a já tak budu moct vidět, jak se knižní příběh přesune na plátno. Ne vždy se to přeci povede, viďte?
Na plátně se mi ovšem zjevuje film, který by mohl být jakýmsi pokračováním Malého prince. Seznamujeme se zde s malou holčičkou a její maminkou, která si nepřeje nic jiného, než dostat svou osmiletoz dceru na prestižní Werthovu akademii. A aby z ní mohla mít malou zmenšeninu sebe. Když se to její dcerce nešťastnou náhodou nepovede, rozhodnou se pro Plán B, přestěhují se do nového domu a její máma jí sestaví ,,životní plán'', neboli celý-svůj-život-je-nalajnovaný-po-sekundách-na-jedné-velké-tabuli. Malá holčička je na toto tempo zvyklá, vše se ale změní, když jí pán bydlící vedle pošle na papíře napsanou část příběhu Malého prince.Holčička se nejdříve snaží odolávat - kdo by ale odolal chlapíkovi, který má na střeše domu letadlo? Zanedlouho zjistí, že pán je samotný Letec, který se před lety osobně setkal s Malým princem, kterého se od té doby snaží najít. A celý kouzelný příběh ohledně dětství a dospělosti povypráví této malé holčičce, která mu jako jediná dokáže porozumět.
Tento film byl... Něco neuvěřitelného. Do kina jsem šla s tím, že mi možná ukápne jedna slza. Že když to nedělali přímo Francouzi, ale Američané, takže se to stane pouze ,,americkou slátaninou''. To, co se ovšem odehrávalo před mýma očima na plátně, bylo naprosto jiné. Malý princ je upřímný, chytrý a milý film, který jistojistě dostane každou generaci. Na nic si to nehrálo, byl to jednoduše příběh o kráse dětství, kde se prolínaly počítačově vytvořené sekvence se sekvencemi loutkovými, v kterých vystupoval Malý princ společně s námi známou růží a liškou.
Tento film měl pro mě o to větší citový význam, že jsem v něm měla tu čest dabovat právě roli malé holčičky. Musím se vám k něčemu přiznat - u dabingu jsem se dokonce rozbrečela. A když jsem příběh viděla na filmovém plátně? Nečekaný příval slz mi stékal po tváři a nešel zastavit ani u závěrečných titulků.
Nyní tu tak sedím, poslouchám filmový soundtrack a slzy mi tečou po tváři. A to vše způsobil jeden jediný film.
What is essential is invisible to the eye.
Viděl jsem asi něco jiného než vy, viděl jsem dva filmy:
OdpovědětVymazatMALÝ PRINC
a
O HOLČIČCE, KTERÁ KE SPRÁVNÉMU NÁHLEDU NA SVĚT NAVZDORY SVÉ MATCE PŘIŠLA.
Ten první – MALÝ PRINC – vychází z knižní předlohy. Výtvarně a animačně je nádherný, neuvěřitelně zobrazuje a posunuje původní Exuperyho ilustrace a neprzní je. Jsou používány loutky (nevím, jestli „živé“, nebo vytvořené ve 3D – což je vlastně fuk). Prostředí je éterické. Pro mě čistá krása.
Bohužel je v ději používána velká zkratka, scény, které jsou v knížce dokonalými podobenstvími skutečného světa (Král, Byznysman, Lampář atd.), tu jsou ořezány na minimum a i časově je jim věnován minimální prostor, a nebo úplně chybí; scény s Růží, Liškou nebo Hadem jsou tak zjednodušeny, že vlastně nedávají smysl. Nevím, jestli je film bez znalosti knížky k pochopení, ať už dětmi nebo dospělými. Škoda. :-(
Druhý film – O HOLČIČCE, KTERÁ KE SPRÁVNÉMU NÁHLEDU NA SVĚT NAVZDORY SVÉ MATCE PŘIŠLA – je o holčičce, její matce a starém letci. Jde o klasický animák amerického typu. Dokonale řemeslně ztvárněný; animace, střih, hudba, vše krásně ladí. Výtvarně vlastně není vůbec zlý, prostě klasické umělohmotné postavičky s velkýma očima a škálou emočně vyladěných výrazů. Příběh hraje na city, je o osamělosti, odcizení, chladu současného technologicko-ekonomického světa a potřebě citů. Jako každý americký animák je plný patosu, obzvláště ke konci, ale řekl bych, že patří k té lepší půlce.
Stala se mi ale taková prapodivná věc, a to, že jsem oba filmy viděl najednou. Prostě jsou v kině promítány jako jeden film – a to je bohužel problém. Oba děje se proplétají a autoři se snaží příběh filmu O HOLČIČCE, KTERÁ a tak dále a tak dále povznést pomocí scének z MALÉHO PRINCE, čímž se jim daří pouze srážet smysl a hloubku původního MALÉHO PRINCE a ze všeho udělat patetický mišmaš. Škoda. :-(
Zlatým hřebem pak je scéna na planetě byznysu, kde z Malého prince, z toho Malého prince, který v knížce vším, co řekl, tak nádherně popisoval svět, udělali skorodospělého hloupého a zmateného fracka, který jen smetákem vymetá komíny a neví, které bije a je schopný jen fňukat, že mu koště spadlo do komína; a jen díky HOLČIČCE, KTERÁ KE SPRÁVNÉMU NÁHLEDU NA SVĚT NAVZDORY SVÉ MATCE PŘIŠLA je přiveden zpět na správnou cestu. Jj, prostě pan Princ, jak má napsáno na jmenovce. Malý princ pro mě v tu chvíli ztratil kouzlo a já si ho přestal vážit.
Autoři to hrubě nezvládli. Mohli mít dva filmy – jeden tuctový, ale komerční, animák amerického typu, který by jistě sklidil úspěch jako snímky typu Vzhůru do oblak apod.; a druhý étericky krásný příběh Malého prince, pokud by se předloze věnovali poctivě a naplno a nesnažili se k ní vymýšlet nějaké prapodivné nadstavby, protože řemeslně a výtvarně a vůbec po všech stránkách na to měli. No, velká škoda :-(
Mottem, které se neslo celým filmem, bylo, že i když jsme dospělí, neměli bychom zapomenout. Myslím, že tady se trošku sekli. Protože na tohle je lepší zapomenout.
PŘÁL BYCH SI, ABY TVŮRCI VZALI TU ČÁST FILMU, KTERÁ VYCHÁZÍ Z KNIŽNÍ PŘEDLOHY, ZNOVU OTEVŘELI PROJEKT VE STŘIŽNÁCH, VYHÁZELI NEPOTŘEBNOU NADSTAVBU, A VŠE DOTÁHLI DO FILMU, KTERÝ BY SI NÁZEV malý princ ZASLOUŽIL.