Nakladatelství: Philomel Books
Rok vydání: 2016 (originál)
Obsah
Cassie se nikdy nedostalo typické mateřské lásky. Nikdy se s ní matka nesmála, nikdy jí neřekla, jak je na ni pyšná. Nikdy jí neřekla, že jí miluje. Odsunula ji na vedlejší kolej, házela na ni své vlastní problémy a oči měla pouze pro jejího staršího bratra Matthewa, kterému by dokázala snést i modré z nebe. Svým chováním matka ovládala celou rodinu. A když nastala ta správná příležitost, odtáhla nevinnou Cassie do psychiatrické léčebny, s pusou plnou lží a výmyslů, které si vybíjela na svém vlastním dítěti.
Prvotina z pera spisovatelky Kerry Kletter, která vyšla tento rok, dostala kvůli hlavní protagonistce teenagerce nálepku young adult. Podle mého názoru si ale tuhle nálepku nezaslouží. Jedná se totiž o psychologické drama, které vás bude mrazit a drásat zevnitř.
Hlavní hrdinkou je Cassie, která v době začátku příběhu právě oslavila své osmnácté narozeniny, a tak se může konečně sama odhlásit z psychiatrické léčebny, kam ji před dvěma lety odvedla její vlastní matka. I přesto, že se jí odmala nedostávalo žádné lásky, tak svou matku do doby, než ji odvedla na psychiatrii, bezmezně milovala. Tak to bývá. Člověk už má prostě a jednoduše zakódováno, že matku má jen jednu, a i přesto, že na ni přenáší své psychické problémy, že ji přehlíží a neřekne ji, jak ji má ráda, k ní něco cítí. Teď je ovšem z Cassie jiný člověk a těší se na zážitky, které zažije na univerzitě.
Jenže člověk se po dvou letech zavřených v psychiatrické léčebně, kde má povoleny pouze čtyři hodiny slunečního světla týdně (!), samozřejmě změní, a tak si Cassie připadá nanejvýš divně ve svém volném nemoderním oblečením. Je to jako kdyby se znovu narodila a poznávala svět. Neví, jak se chovat k lidem, neví, na koho se má obrátit. Na matku určitě ne. Jenomže právě ta matka, která jí navštívila jednou za půl roku, plná života a dojmů ze života jejího dokonalého bratra, si usmyslela, že se zase dají dohromady. Zlomí to Cassie, nebo bude silnější a dá jednou provždy matce a špatným vzpomínkám sbohem? A navíc... Kdo z nich opravdu patřil do psychiatrické léčebny?
Not because I don't still love her in some way, but because I have to start loving myself.
Tato kniha mě neskutečně překvapila. Netušila jsem, že budu mít tu čest si přečíst tak mrazivé a smutné psychologické drama, které ukazuje, jak moc člověk potřebuje být milován. Cassie nám v kapitolách odkrývá jak svůj současný život, kde se snaží najít nějaké přátele (a možná i nějakou tu lásku), tak svůj minulý život, kde se ukazuje příšerná povaha její vlastní matky. Když představovala svou rodinu, s pýchou se obrátila na Matthewa a dívala se na něj láskyplným pohledem. Pak se otočila k odchodu a jen tak mimochodem prohodila, že má i další dítě, Cassie. Nejdříve si Cassie myslela, že za to opravdu může sama, že všechno jen pokazí. Postupně si ale začala uvědomovat že je chyba v její dokonalé matce. Kniha byla napsaná neskutečně napínavým způsobem, často mi ze situací, které se v knize odehrávaly, naskakovala dokonce husí kůže. Nebudu také skrývat, že mi i ukáplo pár slz. Bylo mi totiž neskutečně líto nevinné Cassie, která si jednoduše nezasloužila příšerné zacházení její matky. Líbilo se mi, jak je kniha realistická, na nic si nehrála a i když v ní přece jen trocha romantiky byla, byla jsem ráda, že i ta nakonec skončila vcelku ,,realisticky'' a ne typickým happyendem.
Za mě se kniha The First Time She Drowned řadí mezi jedny z nejlepších knih, co jsem kdy četla (to už je tento měsíc druhá)!
Za recenzní výtisk moc děkuji internetovému knihkupectví Martinus.cz!
Knihu si můžete koupit zde: zde
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji moc za přečtení a okomentování! :)