Autor: Ruta Sepetys
Nakladatelství: Penguin Books
Rok vydání: 2016 (originál)
Žánr: historický, drama
Mnoho lidí si pod pojmem druhá světová válka představí bombardování, hrůzu, strach o vlastní život, nespravedlnost. Málokdo si ale vzpomene na obrovskou tragédii lodě Wilhelm Gustloff, na níž po torpédování sovětskou ponorkou zemřelo přes 9000 lidí.
Ruta Sepetys se vrací s dalším příběhem týkající se světové tragédie. Její první kniha, V šedých tónech, která pojednává o vyhrocení vztahů mezi Litvou a Ruskem a živě popisuje tvrdý a neúprosný život Litevců v gulazích, se stala celosvětovým bestsellerem. Ani její další kniha s názvem Out of the Easy si nevedla vůbec špatně. Ruta Sepetys totiž dokáže knize vynaložit velké úsilí, aby vyzpovídala a našla veškeré zdroje, které poté udělají její příběh ještě opravdovější.
Kniha pojednává o čtyřech zdánlivě nesourodých hrdinech, kteří se snaží dostat na loď Wilhelm
Gustloff, která by je odvezla do bezpečí. Osudy mladé ošetřovatelky Joany, uprchlíka Floriana a patnáctileté Emilie se střetnou a společně se snaží překonávat všechny nesnáze, které jim cesta připraví, a není to jen hlad a zima. Každý si s sebou nese nějaká zranění, a to nejen na povrchu, ale i uvnitř. Cesta na loď je dlouhá a nemají vůbec jistotu, jestli se na loď dostanou. Příběh se v kapitolách věnuje i Alfredovi, který udělá vše, aby se zavděčil mocnému Německu. V hlavě píše imaginární dopisy své milé, kde popisuje jeho každodenní ,,hrdinské a správné'' činy, i když o něm dotyčná v podstatě vůbec neví.
Loď slibuje tolik žádanou bezpečnost a svobodu. Jenže na ni chtějí všichni. Je jasné, že ne každému se toto přání vyplní.
Na konci knihy lze obdivovat čtyřstránkový seznam zdrojů (a to i lidských), z nichž Ruta Sepetys čerpala. Je třeba obdivovat její práci, kterou vynakládá na vytvoření jedné knihy. Po přečtení ovšem přišel zvláštní pocit. Do knihy jsem se zezačátku i nutila, protože mě ,,nepohltila''.
Salt to the Sea měla hodně dobrý start díky předešlým bestsellerovým knihám autorky. Mnoha čtenářům se líbila a na Goodreads má velmi vysoké hodnocení, nicméně já s ním souhlasit nemůžu.
Příběh je zpočátku velmi zmatečný, jelikož se postavy střídají zhruba po pouhých dvou stránkách a vy si tak musíte dobrých pár stránek počkat, abyste se dozvěděli pár informací o dané postavě. Kapitoly jsou krátké a mohlo by se tak zdát, že tvoří jakési mini-povídky na pokračování.
Co ovšem vyžaduje velkou pochvalu, je scéna. Postavy se často protloukaly krutou zimou a opuštěnými továrnami , při čtění těchto stránek se čtenář jistě alespoň jednou zachvěje. Nelze říct, že by vám postavy tolik přirostly k srdci, možná i kvůli tomu, že jejich příběhy jsou vždy ukončené po pár stránkách a pokračuje se v nich později.
Samozřejmě, druhá světová válka byla hrozná a doufám, že už se nikdy nic takového nebude opakovat, nicméně v příběhu se ne tak často něco dělo, hlavní hrdinové minimálně polovinu knihy utíkali a schovávali se, žádný větší zvrat v ději dlouho nepřišel. Jediná část, kdyby se dalo říct, že čtenář bude opravdu napjatý, je část, kdy se dostanou k lodi a začne ještě tvrdší boj. To ovšem nestačí, aby se kniha dala označit za velmi dobrou. Ani za dobrou.
Knihu Salt to the Sea označuji za průměr, a to jen díky skvělé, pronikavě modré obálce s ocelovými dráty a snaze, kterou autorka při psaní tohoto příběhu vynaložila. Samotné postavy a vystupňování děje je mdlé a proto si kniha nezaslouží vysoké hodnocení.
Gustloff, která by je odvezla do bezpečí. Osudy mladé ošetřovatelky Joany, uprchlíka Floriana a patnáctileté Emilie se střetnou a společně se snaží překonávat všechny nesnáze, které jim cesta připraví, a není to jen hlad a zima. Každý si s sebou nese nějaká zranění, a to nejen na povrchu, ale i uvnitř. Cesta na loď je dlouhá a nemají vůbec jistotu, jestli se na loď dostanou. Příběh se v kapitolách věnuje i Alfredovi, který udělá vše, aby se zavděčil mocnému Německu. V hlavě píše imaginární dopisy své milé, kde popisuje jeho každodenní ,,hrdinské a správné'' činy, i když o něm dotyčná v podstatě vůbec neví.
Loď slibuje tolik žádanou bezpečnost a svobodu. Jenže na ni chtějí všichni. Je jasné, že ne každému se toto přání vyplní.
Na konci knihy lze obdivovat čtyřstránkový seznam zdrojů (a to i lidských), z nichž Ruta Sepetys čerpala. Je třeba obdivovat její práci, kterou vynakládá na vytvoření jedné knihy. Po přečtení ovšem přišel zvláštní pocit. Do knihy jsem se zezačátku i nutila, protože mě ,,nepohltila''.
Salt to the Sea měla hodně dobrý start díky předešlým bestsellerovým knihám autorky. Mnoha čtenářům se líbila a na Goodreads má velmi vysoké hodnocení, nicméně já s ním souhlasit nemůžu.
Příběh je zpočátku velmi zmatečný, jelikož se postavy střídají zhruba po pouhých dvou stránkách a vy si tak musíte dobrých pár stránek počkat, abyste se dozvěděli pár informací o dané postavě. Kapitoly jsou krátké a mohlo by se tak zdát, že tvoří jakési mini-povídky na pokračování.
Co ovšem vyžaduje velkou pochvalu, je scéna. Postavy se často protloukaly krutou zimou a opuštěnými továrnami , při čtění těchto stránek se čtenář jistě alespoň jednou zachvěje. Nelze říct, že by vám postavy tolik přirostly k srdci, možná i kvůli tomu, že jejich příběhy jsou vždy ukončené po pár stránkách a pokračuje se v nich později.
Samozřejmě, druhá světová válka byla hrozná a doufám, že už se nikdy nic takového nebude opakovat, nicméně v příběhu se ne tak často něco dělo, hlavní hrdinové minimálně polovinu knihy utíkali a schovávali se, žádný větší zvrat v ději dlouho nepřišel. Jediná část, kdyby se dalo říct, že čtenář bude opravdu napjatý, je část, kdy se dostanou k lodi a začne ještě tvrdší boj. To ovšem nestačí, aby se kniha dala označit za velmi dobrou. Ani za dobrou.
Knihu Salt to the Sea označuji za průměr, a to jen díky skvělé, pronikavě modré obálce s ocelovými dráty a snaze, kterou autorka při psaní tohoto příběhu vynaložila. Samotné postavy a vystupňování děje je mdlé a proto si kniha nezaslouží vysoké hodnocení.
Hodnocení:
5/10
zdroje: www.weheartit.com
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji moc za přečtení a okomentování! :)