sobota 29. října 2016

, ,

Filmový měsíc - říjen

Zdravím, mí milí čtenáři!
Jak jistě víte, filmy jsou hned po knihách mou velkou vášní. Miluji navštěvovat kino a vidět nové filmy. Miluji, když se mi film líbí tolik, že se u něj rozbrečím. Miluji, když mě film přinutí koukat ještě deset minut na černou obrazovku a přemýšlet o otevřeném konci.
Proto jsem se rozhodla přijít s novou rubrikou, a to s filmovým měsícem - na konci každého měsíce vám řeknu, jaké filmy jsem viděla a stojí (či nestojí) za to je vidět!

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

Hned prvního října se mi poštěstilo se podívat na film natočený dle knižní předlohy Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti! Na film jsem byla velmi zvědavá, protože knižní předloha mě i přes neustále vychvalování vůbec neoslovila. Sirotčinec byl navíc zrežírovaný Timem Burtonem, což mě ještě více utvrdilo v tom, že ho musím vidět.
Film pojednával o teenageru Jakeovi, kterému dědeček odmala povídal historky o sirotčinci, v němž vyrůstal s podivnými dětmi. Když jeho dědečka o několik let později zabije nestvůra, Jake je rozhodnutý, že pojede na ostrov, kde sirotčinec vedený slečnou Peregrinovou vždy stál, aby se konečně přesvědčil, jestli je vše, co mu dědeček povídal, pravda. 
Film s typickou ,,burtonovskou'' náladou je výborně udělaný. I přesto, že na první pohled tento film vypadá jako pohádka, nenechte se zmást. Malé děti s maminkami ze sálu odcházely v polovině příběhu a i já jsem si u nějakých scén schovávala hlavu do dlaní. No řekněte, vy byste se této nestvůry nebáli?

Sirotčinec se nedrží knižní předlohy, některé postavy byly i v prospěch filmu pozměněny. Herci byli velmi sympatičtí a já se celý film udivovala nad úžasným a kouzelným světem, který se rozprostíral na plátně. Film opravdu doporučuji, a i přesto, že je spíše terčem kritiky z důvodu nedržení se knižní předlohy, já můžu s jistotou říct, že filmová adaptace mě osobně dostala mnohem více, než kniha. 
Tim Burton nezklamal a já jsem neskutečně šťastná, že jsem měla možnost propůjčit hlas Emmě! :)





Dívka ve vlaku

Samozřejmě jsem nemohla vynechat ani další film natočený na základě stejnojmenného knižního bestselleru Dívka ve vlaku. I v tomto případě jsem z knihy nebyla nijak nadšená, a tak jsem byla velmi zvědavá, jak se film povede či nepovede. Bohužel se nepovedl. Možná to bylo zapříčeněné i tím, že jsem knihu předtím četla, a tak jsem nebyla ani trochu překvapená, jak film skončil. Opravdu mě ale nebavilo koukat téměř dvě hodiny na neustále ztrhanou a opilou hlavní hrdinku v podání (mé jinak oblíbené) herečky Emily Blunt, která nedělala nic jiného, než že zírala s očima podlitýma krví do kamery. Navíc ani vedlejší postavy nebyly nijak sympatické a já jsem se poprvé za dlouhou dobu přistihla, že si uvědomuji čas, který jsem už strávila v kině.

Za mě tedy velké, velké zklamání. Alespoň mě to utvrdilo v tom, že kniha ani film se Zmizelé opravdu nikdy nevyrovnají.



Doctor Strange

Filmy ze studia Marvel jsou pro mou sestru Áďu přímo povinností, na kterou vždy odtáhne i mě. A zatímco z filmů pojednávajících o hrdinech Avengers nijak odvázaná nejsem, filmy o hrdinech mimo hlavní linii Avengers si náležitě užívám. Ant-Man mě přímo okouzlil, a tak jsem se nemohla dočkat, až uvidím další ,,mimo'' film, a to dlouho očekávaného Doctora Strange. V hlavní roli exceloval Benedict Cumberbatch, který jakožto vyhlášený newyorský doktor každý den zachraňoval svýma rukama životy. Když mu ale autonehoda roztříští kosti v ruce, rozpadne se mu celý svět. Zkouší všechny možné experimenty, aby se mu ruce co nejdříve zahojily a on tak mohl pracovat dál. Za poslední peníze si koupí letenku do Kathmandú, kde prý zázračnou silou hojí nehojitelné... Něco to ovšem stojí.
Film se mi velmi líbil, byl vtipný a ubíhal neskutečnou rychlostí. To, co mě nejvíce podivovalo, byly neskutečné efekty, které už jdou opravdu mimo hranici mého chápání. Budovy, které se ohýbají a herci se po nich doopravdy věrohodně kloužou? Jak tohle můžou všechno natočit!
I pokud nejste fanoušky akčních marvelovek, tento film vám rozhodně doporučuji. Nasmějete se a skvělý Benedict Cumberbatch a další skvělé obsazení (Mads Mikkelsen, Rachel McAdams) vás rozhodně nezklamou.



Toni Erdmann

Na ČSFD je film hodnocený jako 250. nejlepší film, a tak mi to nedalo, abych se i já na tento film nepodívala. Německý film s názvem Toni Erdmann byl hvězdou festivalu v Cannes. Lidé se prý u tohoto filmu smáli celou dobu a přinesl jim nezapomenutelný zážitek. 
Já se ovšem ptám - proč? Co na tomto filmu bylo tak vtipného, že se člověk musel smát celou dobu? Člověk se spíše měl zamyslet nad tím, že tomu tak v dnešní době opravdu je. Příběh pojednává o starém muži, jehož dcera na něj nemá čas kvůli práci. Muž se tedy rozhodne jet za ní a vydávat se za Toniho Erdmanna, když si nasadí hroznou paruku a falešné zuby. Díky tomu má možnost sledovat, jakým nespokojeným a prázdným životem jeho dcera vlastně žije.
Vůbec netuším, co si o filmu mám myslet. Určitě by měl být kratší - dlouhé filmy mi nevadí, ale 160 minut u filmu, který jsem z velké části nechápala, je opravdu moc. Navíc se jaksi nedostavoval efekt neustálého smání se situacem ve filmu. Po skončení ve mně zůstal nejistý a zmatený pocit. Netuším, proč je film tak vyzdvihovaný. 



Viděli jste některý z těchto filmů? Či nějaký jiný, o nějž byste se chtěli podělit? Neváhejte a napište do komentářů!


Continue reading Filmový měsíc - říjen

pátek 28. října 2016

,

Souboj knih - Zmizelá vs. You

Zdravím, mí milí čtenáři!
Vítám vás u dalšího dílu Souboje knih, tentokrát se zaměříme na knihy Zmizelá od Gillian Flynn a You od Caroline Kepnes! Na obálce knihy You se referuje na to, že je příběh snad ještě lepší než Zmizelá. Bylo tomu ovšem opravdu tak?

Jak jsem se ke knihám dostala

Co se týče Zmizelé, tu jsem měla chuť si přečíst hned potom, co jsem měla tu možnost vidět filmový trailer, který mě upoutal tak, jako snad ještě žádný jiný. Tuto velkou těžkou ,,bichli'' jsem dostala k Vánocům (díky, Ježíšku!) a zhltla ji za pár dní.

Co se týče You, tradičně si na dovolenou u moře koupím alespoň jednu novou knihu. Tedy, bylo tomu tak, než jsem chodila na střední a jaksi jsem musela začíst číst i jiné věci, chápete mě. Takže knihu You jsem si koupila na dovolenou, celá natěšená, jaká kniha vlastně bude. V té době jsem ještě nevěděla, co to znamená, když je na obalu napsáno ''Přesně pro fanoušky knihy Zmizelá''.

Příběh

Myslím, že příběh Zmizelá už valná většina zná. Nick a Amy žijí už pět let v nespokojeném manželství a jaká je náhoda, když zrovna v den výročí svatby Amy zmizí. Samozřejmě, že hlavním podezřelým se stává její manžel Nick, ale nic není tak, jak se zdá a z tohoto psychothrilleru vynikající autorky vám bude naskakovat husí kůže po celém těle.



Co se týče knihy You, ta zase pojednává o chorobném stalkerovi, který se nebojí udělat cokoliv, aby se dostal ke své ,,vyvolené''Beck. Prozatím mu postačí nechutné představy. A když se nebojí udělat cokoliv, myslím tím opravdu cokoliv.



Postavy

Jak jsem již výše zmiňovala, hlavními postavami Zmizelé jsou nespokojení manželé Amy a Nick, kteří jsou velmi daleko od spokojeného páru. Víc to ovšem rozvádět nemůžu, v případě, že jste tuto knihu ještě stále nečetli. Obrázek utvořený na charakter postav se totiž mění v průběhu knihy.




V You je hlavní postavou Joe, který pracuje v knihkupectví. Sympatické, řekli byste si, ale opak je pravdou. Právě on dokáže díky vašemu podpisu na účtence zjistit vše z vašeho života prostřednictvím sociálních sítí.

Konec

Zde bych mohla vzít obě knihy najednou. Konec byl sice naprosto odlišný, ale i tak mají přece jen něco společného. Hrůzu. I když musím říct, že konec Zmizelé se mi nejdříve nelíbil, postupem času se mi rozležel v hlavě a došlo mi, že je to vlastně to nejhorší řešení, co se mohlo stát. Takže chápejte, pak se mi začal hodně líbit. Co se týče You, tam by se snad dal konec i očekávat. Dal navíc návěští na další díl, který už je nyní v prodeji.

Obálky

Obálky jsou v tomto případě na stejné úrovni. Obě jsou vcelku jednoduché, temné, naznačují, že tento příběh nebude o romantickém výletě na Bahamy. Mají vám vyvolat husí kůži.





Konečný verdikt

Po srovnání těchto dvou knih musím s naprostou jistotou říct, že u mě bude vždy vyhrávat Zmizelá. Jakmile je totiž na obálce napsáno, že příběh je dokonce lepší než Zmizelá, mnohdy to u mě končí velkým zklamáním. You navíc není úplně pro slabé žaludky. Pro nechutné scény si nejde daleko, takže pokud se rozhodujete mezi těmito dvěma knihami, nejradší bych vám ihned do náruče strčila referovanou Zmizelou, kterou opravdu považuji za jednu z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Má totiž všechno. A You, to se živí z převážně většiny z nechutných scén.


zdroje: www.weheartit.com



Continue reading Souboj knih - Zmizelá vs. You

středa 26. října 2016

Dark Matter


Autor: Blake Crouch

Nakladatelství: Crown

Rok vydání: 2016 (originál)

Žánr: sci-fi, thriller

Představte si, že všechno, co znáte, veškerý váš dosavadní život, vaše rodina, práce, přátelé, úspěchy i prohry, to všechno zmizí. Probudíte se a ze starého života vám zbydou pouze vzpomínky. Všichni ostatní vás totiž považují za někoho úplně jiného. Je z tohoto ,,nového'' života cesta zpět?


Nedávno vydaný sci-fi thriller od amerického spisovatele Blakea Crouche zaujme každého už anotací nacházející se na druhé straně neonově oranžové obálky, která také ihned upoutá. 
Příběh se zabývá profesorem Jasonem Dessenem, který je ve středních letech a dalo by se říct, že je se svým životem spokojený. Má dobrou práci, přátele, a hlavně milující rodinu - manželku Daniellu a syna Charlieho. Právě kvůli Charliemu se oba dva rozhodli vzdát slibných kariér a žít průměrný, ale spokojený život s Charliem. 
Jistě, nebylo všechno dokonalé. Ale i tak byli všichni momentálně šťastní.

Vše se ovšem změní, když je Jason přepadnut neznámým útočníkem, který ho dovleče do opuštěné haly. Jason upadne do bezvědomí, a když se znovu probudí, tak je sice stále Jason Dessen, ale všichni ho oslovují tak nějak... Váženě. Vznešeně. 
Nedlouho poté se dozví, že v tomto novém světě je velice váženým fyzikem, který celý svůj život oddal práci. Nikdy se neoženil s Danielou, tím pádem se Charlie nikdy nenarodil. Jason je zmatený. Kde je jeho starý život? Samozřejmě, když se o tom snaží s někým mluvit, tak si všichni myslí, že je blázen. Jason se ale jen tak nenechá zlomit a začne pátrat po tom, jak se dostat zpátky... 
Co když byl ale celý Jasonův život doopravdy jen lež?

As my eyelids slowly lower, I watch him slide the sleeve up his left arm and inject himself. Then he drops the ampoule and the syringe on the concrete between us, and the last thing I see before my eyes lock shut is that glass ampoule rolling toward my face. I whisper, ,,Now what?'' And he says, ,,You wouldn't believe me if I told you.'' 
Když se má oční víčka pomalu zavírají, vidím, jak si vyroluje rukáv a píchne si injekci. Potom upustí ampulku se sérem mezi nás a poslední věc co vidím, než se mi zavřou oči úplně je skleněná ampulka, která se kutálí k mému obličeji. Zašeptám: ,,A teď co?'' A on odpoví: ,,Nevěřil bys mi, kdybych ti to řekl.''  

Pronikavě zářivá kniha Dark Matter má doopravdy co nabídnout. Pro fanoušky filmů typu Interstellar je jako dělaná, probírá se v ní nejen téma rodiny a návratu zpátky, ale zachází se tam hodně i do fyzikálních záležitostí a věcmi co mají co dělat s paralelními vesmíry. 
Představte si, že si ráno vybíráte mezi modrým a šedým tričkem. Vyberete si modré a vzápětí vznikne nový paralelní vesmír, kde si vezmete šedé tričko. Toto malé rozhodnutí může ovlivnit budoucnost paralelního vesmíru, kterých se nachází kolem nespočet. Toto je samozřejmě jen teorie, ale je nesmírně zajímavá. Každé naše rozhodnutí něco ovlivní, ať je sebejak malé. 
Nedá se říct, že by tato kniha byla úplně pro všechny - milovníkům romantiky asi nic neřekne, ale bylo rozhodně zajímavé ,,zabruslit'' i do vědečtějších témat a dozvědět se prostřednictvím fikce nějaké nové skutečnosti. 
Spisovatel Blake Crouch musí mít teorii paralelních vesmírů a celkově i fyziku velmi dobře nastudovanou, protože bez znalostí by kniha samozřejmě dostala špatná hodnocení, což nedostává, na Goodreads má hodnocení 4,14 hvězdiček. A to už je co říct.

Neosloví sice každého, příběh je někdy trochu zmatečný, jak se míchají všechny paralelní vesmíry dohromady, ale postupem času se do příběhu bude začítávat čím dál více a budete nedočkavě otáčet stránky, abyste se už konečně dozvěděli, co se Jasonovi stalo.


Hodnocení:
7/10






Continue reading Dark Matter

neděle 23. října 2016

,

Nerve - kniha versus film





Zdravím, mí milí čtenáři!
Jak jistě víte, před pár dny (či už jsou tomu týdny?) jsem dočetla knihu Nerve od spisovatelky Jeanne Ryan. Recenzi si můžete přečíst zde. Každopádně, jakožto velký milovník filmů jsem si nemohla nechat ujít ani film Nerve natočený právě na základě knižní předlohy.
Jaký jsem na něj měla názor?

Nerve na obálce referuje, že je vhodný hlavně pro fanoušky knih typu Hunger Games, s čím já můžu souhlasit. Opravdu jsem při čtení cítila, že přece jenom něco z Hunger Games, z toho napětí a překvapivosti, to v sobě má. V recenzi jsem zmiňovala, že knihu hodnotím velmi dobře, téměř naprůměrně, protože jsem od ní měla nízká očekávání, ale v konečném důsledku mě příběh opravdu mile překvapil. Měl spád, byl napínavý a já jsem nemohla vydržet, až si sednu do metra a budu moct zase číst (pokud mi to samozřejmě nenarušovala nějaký sešit z chemie, znáte to).

V knize jde o to, že tamní mládež ve velkém hraje internetovou hru Nerve. Pokud se do ní někdo zapojí, tak dostává nové a nové výzvy, zatímco doufá, že mu naroste počet sledovatelů a on se tak bude moct zúčastnit živých kol, které vedou až do finále, kde se samozřejmě dá vyhrát mnoho hodnotných cen přesně na míru. Nikdo by od tiché Vee neočekával, že se zúčastní. Stačilo ovšem deset sekund odvahy a Vee narůstají sledovatelé jako diví... Nikdo ovšem neví s jistotou, že je hra Nerve vůbec bezpečná.

Po pár dnech jsem se tedy rozhodla, že se samozřejmě musím kouknout i na film, když už jsem tedy přečetla knihu. Jenže je tady jedno velké ale.
A to ale s velkým A.
Nepřeháním, je opravdu velké.
FILM NEMÁ KROMĚ JMEN HLAVNÍCH POSTAV A HRY NERVE NIC SPOLEČNÉHO S KNIHOU. NAPROSTO NIC.

Zatímco v knize je Vee (vlastním jménem Venus) maskérkou za oponou školních her, zde se ničím takovým nezabývala. Kvůli jednomu problému, co se jí stal před několika měsíci, se Vee nemohla téměř hnout z domu, kdyby nebylo školy. Tady jí rodiče klidně pustili v noci ven. Do hry Nerve jí nikdo nenutil a její kamarádka Syd se tedy určitě aktivně nezúčastňovala této zvrhlé hry. Jaké bylo mé překvapení, že Syd by se ráda dostala do finále, protože se zúčastňuje? A navíc, v Nerve lze vyhrát jen peníze? Už to nejsou i stipendia, šaty či auta? Vážně?
A co je třešničkou na dortu - příběh se navíc odehrává v naprosto jiném městě.

Abych jen nevyčítala, jak moc je film odlišný od knihy, tak musím najít i pár pozitiv. Podle mého
názoru byl film velmi dobře graficky zpracovaný a ani soundtrack skládající se z populárních písniček nebyl rozhodně k zahození. Navíc jsem při pohledu na noční New York vzpomínala na mou osobní návštěvu New Yorku a s radostí sledovala místa, kudy jsem procházela. Co se týče hlavní herečky Emmy Roberts, zdála se mi velmi sympatická, stejně tak jako hlavní herec Dave Franco, takže pochvala míří i za výběr hlavních postav.
Nebudu nic zveličovat a na rovinu řeknu, že film je určený hlavně pro teenagery, o čemž svědčí už jen výběr písniček. Ostatní asi o filmu nebudou mít nějaké valné mínění.

Každopádně, film i kniha rozhodně překonaly má očekávání. Musí ovšem existovat jedno bez druhého. Pokud jste viděli film a líbil se vám, nedivím se, také jsem nakonec byla ráda, že jsem měla tu možnost ho vidět. Pokud jste četli knihu a líbila se vám, také se vám nedivím, vždyť i já jsem z ní byla vcelku nadšená. Pokud ovšem chcete spojit obě věci dohromady, vznikne z toho chaos. Takže pokud očekáváte, že si knihu po filmu nepřečtete, protože přeci už dávno víte děj, v tomto případě bych na to nespoléhala. Kniha vám poskytne v podstatě úplně jiný děj, což mě na jednu stranu mrzí, protože už se několikrát stalo, že předělali naprosto celý příběh knihy, ale na druhou stranu to v nějakých momentech knize i pomohlo vychytat pár much.

Za mě tedy obě dvě věci hodnocené kladně, ale jak jsem říkala, musí existovat jedna bez druhé.




Continue reading Nerve - kniha versus film

pondělí 17. října 2016

,

Na Humbooku byl pořádný Humbuk!



Zdravím, mí milí čtenáři!
Jak jsem již zmiňovala v předešlém článku, tuto sobotu se v Praze konal první festival s názvem Humbook. Tento festival byl určený pro YA nadšence všeho druhu, pro které byly nachystané různé přednášky a dva největší taháky festivalu, a to RUTA SEPETYS A CHRISTOPHER PAOLINI.

Ještě před onou sobotou jsem ovšem měla to štěstí a tu čest setkat se i s ostatními blogery prostřednictvím CooBoo s Rutou Sepetys (video naleznete zde)! Ano, byla jsem tváří v tvář se samotnou americkou bestsellerovou spisovatelkou Rutou Sepetys, která nás všechny ohromila svou neskutečnou skromností, milým vyjadřováním a velkým srdcem. Věřte mi, tato autorka si zaslouží
jakékoliv uznání na světě! Ochotně odpovídala na všechny otázky, co jsme jí položily.
Pro mě bylo vrcholem to, když mi s úsměvem řekla půlminutový pozdrav na kameru. Vážně jsem si myslela, že asi omdlím štěstím. Ruta poté s úsměvem odešla a nám nezbývalo nic jiného, než říct, že je opravdu jedinečná.






Samozřejmě, že jsem se na festival těšila ještě více právě díky ní! Na festival jsem šla společně s mou sestrou Áďou (tu už snad ani nemusím představovat), která se zase nemohla dočkat, až uvidí Christophera Paoliniho, autora její milované série Eragon.
Na festivalu jsme potkaly spoustu neskutečně milých knihomolů, s nimiž jsem se znala například z Instagramu. Tímto chci poděkovat všem, s nimiž jsem se setkala a už jsem je znala, a také těm, které jsem na této akci poznala! Je to skvělé vědět, že je v České republice tolik nadšenců knih!





Na Rutině přednášce jsem vydržela od začátku až do konce. Je opravdu inspirativní osobou a já se nemůžu dočkat, až zase vydá nějaké dílo. I přesto, že se pak na podpis od ní stála velká fronta, tak jsem nemohla jinak a chvilku si počkala. Potřebovala jsem jí říct, že jsem vděčná, že jsem ji mohla moc děkuje!
potkat. Ona mi řekla, že je také strašně ráda, že mě potkala a že mi
PANEBOŽE, SLYŠÍTE, JAK JEČÍM?
Tohle mi řekla světoznáma autorka!




Po ní měl přednášku světoznámý Christopher Paolini, který je ve skutečnosti velký vtipálek a celý sál se co pět minut hlasitě smál. I přesto, že jsem od něj žádnou knihu nečetla, i tady jsem vydržela celou přednášku. Ve frontě na podpis už jsem ovšem nevydržela stát. Byla to přímo mačkanice. Však ona si ji Áďa vystála a má s ním dokonce selfie.




Pomalu, ale jistě jsme se s Áďou loučily a vyrazily domů. Humbook měl u nás úspěch a já osobně jsem velmi ráda, že se konečně u nás rozmáhají knižní festivaly, které jsou všude potřeba, protože čení je přeci jenom důležité.


Ještě jednou děkuji CooBoo za vstupenku i za možnost osobního setkání s Rutou Sepetys a všem knihomolům, s nimiž jsem se poznala!

PŘÍŠTÍ ROK SNAD ZASE!

Continue reading Na Humbooku byl pořádný Humbuk!

středa 12. října 2016

Nerve


Autor: Jeanne Ryan

Nakladatelství: Simon and Schuster

Rok vydání: 2016, 2012 (originál)

Žánr: sci-fi, akční

Nerve. On-line hra hraná opravdovými lidmi. Člověk by si řekl, proč se do něčeho takového mladí teenageři zapojují. Je jim totiž nabídnuta cena přesně podle jejich představ, zviditelní se a na chvíli se z nich můžou stát celebrity. Nebo také účastníci prestižních živě vysílaných kol, na jejichž konci je čeká odměna největší ze všech.
Stojí ovšem za to hrát hru, jejíž pořadatelé se nebojí dohnat účastníka k překonání situací z nejhorších nočních můr?


Knize spisovatelky Jeanne Ryan se dostalo dostatečné pozornosti až po filmové adaptaci, která nedávno dorazila do kin. Příběh začal vycházet s filmovou obálkou a upoutal nejen ty, kteří měli to možnost film vidět.

Nerve je přesně pro fanoušky akčních, lehce sci-fi knih. Může připomínat jakousi ,,odrůdu'' Hunger Games, kde sice lidé nebojují o přežití, ale dalo by se říct, že bojují o zachování zdravého rozumu, protože pořadatelé zvrácené hry jsou čím dál více krutější a dostat vysněné ceny není zdaleka jednoduché. 
Hlavní hrdinkou tohoto příběhu se stává Vee, která byla donedávna pouze ta ,,za oponou''. Schovaná, se svou malou partou přátel, ale vcelku spokojená. Tedy, bývala spokojená. Postupem času jí došlo, že už nechce být ve stínu své nejlepší kamarádky, která dostane všechno, co si zamane. 
Ne. I ona něco dokáže. 
A tak se rozhodne přihlásit do popuární hry Nerve, kterou hrají uživatelé po celém světě. Cílem této hry je plnit různé výzvy a překážky. Pokud máte sledovanost, tak vás to posouvá dál, až se nakonec můžete dostat do živého přenosu. 
Vee se zúčastní jedné, dalo by se říci lehké, výzvy, která je ovšem tak sledovaná, že to Vee posune až do živého kola. Dalo by se i říci, že to Vee pohltilo. Konečně je ona v centru dění. Všem ukáže, že i ona stojí za to, aby se na ni někdo díval. A koneckonců, ceny opravdu nejsou k zahození. Navíc je spárovaná se sympatickým Ianem. Co se může pokazit?
Postupem času ovšem zjišťuje, že hra Nerve není taková, jak se ostatním zdá. 
A začíná bojovat.

Námět této knihy sice není úplně originální - jak jsem již zmiňovala, jistá podobnost se známými dystopickými knihami se tu jistě najde. Nicméně, i přesto, že příběhu chvilku trvá, než se rozjede naplno, tak musím říct, že mě průběh velmi překvapil. Od knihy jsem neočekávala nic světoborného, snad jenom to, že budu ráda, že jsem si jí přečetla, ale vložím jí do knihovny a znovu si na ni nevzpomenu. 
V tomto případě se tak ovšem nestane. Kniha má spád, čtenář je napjatý, jak se všechno nakonec vyvrbí, kdo je špatný a kdo dobrý. Probírá se zde i otázka morálního chrakteru - jak daleko je člověk schopen dojít, aby dostal výhru? To, co se nejdřív zdá jako nevinná zábava se postupně mění na nebezpečnou hru, v níž může Vee ztratit vše, co ji kdy bylo blízké. 
Bylo zajímavé sledovat proud jejích myšlenek, které se postupem času, kdy byla do hry už opravdu ponořená, měnily. 
Samozřejmě, kniha není pro každého a někdo by si mohl myslet, že je to celé jen nezajímavá ,,slátanina''. Pro mě byla ovšem kniha velkým překvapením, z něhož se vyvinula vážně velmi zajímavá a skvělá kniha, kterou sice neřadím mezi mé nejoblíbenější, nicméně mezi ten lepší průměr. Tedy, více než lepší průměr. Protože velké množství momentů v knize stálo za to.


Hodnocení:
7/10

zdroje: www.weheartit.com




Continue reading Nerve
,

Humbook - literární festival pro YA nadšence!





Zdravím, mí milí čtenáři!
Jak jistě víte, již tuto sobotu se v sále Elektra na Praze 7 odehrává historicky první festival pro YA fanoušky s názvem Humbook (čti humbuk - bude to totiž pořádný humbuk!), který pořádají CooBoo a Fragment
Pokud stále zvažujete, jestli na tento festival jít, tak rozhodně neváhejte! Nejen, že je pro knihomaniaky připraven bohatý doprovodný program... Ostatně, pojďme se na něj podívat! A to rovnou s obrázkem!


V hlavním sále a v horním patře na nás všechny čeká mnoho velmi zajímavých událostí. Pro fanoušky komiksů (ech, už vím, kam půjdu s mou sestrou Áďou) je zde přichystaná beseda Jak vzniká komiks, já osobně se těším na překladatelské ořísky, což bude určitě moc zajímavá přednáška a ráda bych se dozvěděla spoustu nových věcí. Dále, workshop s názvem Jak se vaří kniha bude také určitě stát za to a pro milovníky fantasy či módy je zde také něco přichystáno. 
Setkat se můžete i se třemi českými autorkami či spisovatelkou Nataljou Ščerbou.
Nyní ovšem hlavní hosté festivalu...
TADADADÁÁÁÁ!
Jsou to jedinečná Ruta Sepetys a jedinečný Christopher Paolini, kteří za námi přijedou! Není to úžasné?
Jestli vás nenalákala ani tato úžasná zpráva, tak už opravdu nic.
Nic.
Tohle si jednoduše nemůžete nechat ujít!

Veškeré informace najdete na stránkách http://humbookfest.cz, kde si budete moct koupit i vstupenky. Neváhejte, vstupenek už moc nezbývá, protože tahle akce bude stát za to!
Takže - s kým se uvidím v sobotu v sálu Elektra?
Už se na vás těším! 

zdroje: www.humbookfest.cz





Continue reading Humbook - literární festival pro YA nadšence!

pátek 7. října 2016

Kdo chytá v žitě


Originální název: A Catcher in the Rye

Autor: J.D.Salinger

Nakladatelství: Volvox Globator

Rok vydání: 2000, 1955 (originál)

Žánr: světová literatura

Kolik lidí se dá za pár dní v New Yorku poznat? Kolik z nich vás zklame, překvapí, s kolika si už nemáte co říct, nebo naopak sdílíte něco společného? 


Světoznámý román s názvem Kdo chytá v žitě se stal bestsellerem, který se čte dodnes. Dílo, které v podstatě nemá žádný děj, je jakýmsi náhledem do mysli mladého teenagera Holdena, který jakožto soudobý ,,flákač'' putuje domů do New Yorku, protože ho vyhodili z další soukromé a neskutečně drahé školy. Holden se ovšem nechce hned vracet domů k rodičům a poslouchat jejich nekonečné výčitky, takže se cestou potkává jak se starými známými, s nimiž si už skoro nemá co říct či o nich zjistí něco, co by ani věděl nechtěl, tak se spoustou nových a zajímavých lidí, kteří jeho cestu obohatí zážitky. 

Více se k příběhu říct snad ani nedá. Jelikož je kniha tolik čtená, tak by si neznalý čtenář jako já mohl myslet, že je až hanba, že jsme takové dílo ještě nečetli. A proto jsem se rozhodla svou chybu naravit. Nedá se ovšem říct, že bych s touto nápravou byla spokojená. 

Upřímně řečeno, nevím, co je na knize tak úžasného a poučného, že bych ji musela doporučovat dalším generacím. Jistě, v době, kdy tato kniha vyšla, byla zřejmě nečím ,,novátorským'' a naprosto originálním a neobjeveným. Jenže v dnešní době už příběh působí trochu zvláštně a zastarale. Neskutečně se táhl a člověk jen čekal, kdy se konečně stane něco zajímavého, něco překvapivého. Nic z toho se ale nevyplnilo, a vy tak celých 150 stránek čtete pouze a jenom o krátké cestě Holdena, který se setká s pár známými, kteří ho téměř v každém případě jen naštvou, až nakonec stojí před těžkou volbou mezi útěkem na západ či návratu domů k rodičům a malé sestřičce.

Dočíst těchto 150 stránek mi dělalo opravdu velký problém a rozhodně nyní nepochopím, proč je kniha tak vyzdvihovaná. Třeba mi to jednou dojde. Hned to ale nebude.


Hodnocení: 
4/10

zdroje: www.weheartit.com


Continue reading Kdo chytá v žitě

úterý 4. října 2016

,

Nejlepší knihy pro... čtenáře knih o vyhrocených rodinných vztazích

Zdravím, mí milí čtenáři!
V dnešním díle rubriky Nejlepší knihy pro... se podíváme na knihy, v nichž je jakýmsi způsobem ukázaný vyhrocený vztah se členem (či členy) rodiny. Vím, vcelku zvláštní název, nicméně nijak lépe to popsat nešlo.


Continue reading Nejlepší knihy pro... čtenáře knih o vyhrocených rodinných vztazích

neděle 2. října 2016

A World Without You


Autor: Beth Revis

Nakladatelství: Penguin Random House

Rok vydání: 2016

Žánr: YA

Je hrozné, když člověku umře někdo blízký, kterého z celého srdce miloval. O moc horší je ovšem to, když si dotyčný nechce smrt milovaného připustit a dělá vše pro to, aby všem dokázal, že mluví pravdu. Ta už je ale daná.


Od bestsellerové autorky knih Loď mezi hvězdami přichází jednodílná kniha s názvem A World Without You s příhodnou obálkou s provázky, které v podstatě vážou celý příběh. Beth Revis možná trošku překvapila příběhem, který zdaleka není tak sci-fi, jak má ona ve zvyku. I přesto ji v tomto díle poznáte. Něco charakteristického v příběhu přece jen je.

Kniha pojednává o sedmnáctiletém Boovi, který chodí do školy pro děti se speciálními potřebami po jeho mnoha zvláštních incidentech. Bo je ve škole nadmíru spokojený. Jenže nevidí realitu. Myslí si, že chodí do školy pro děti se speciálními schopnostmi, které si zde zlepšují a ukrývají před ostatními. Gwen umí čarovat s ohněm, Ryan má schopnost telekineze, mladý Harold dennodenně mluví s duchy a Sofía je často neviditelná. Samotný Bo má schopnost teleportace do minulosti. Když jeho milovaná Sofía umře, Bo se s tím nehodlá a odmítá srovnat. Sofía nebyla nešťastná, neměla deprese. Nespáchala sebevraždu. Omylem ji přenesl do minulosti a nechal ji tam. Bo se ze všech sil snaží všechny přesvědčit, že je Sofía naživu a celé dny tráví usilovným cestováním do minulosti, kde hledá svou lásku Sofíu. Cestuje ovšem tolik, že se mu začíná mísit realita s minulostí a Bo se do provázků cestování časem začíná zamotávat.
Nebo se spíše zamotává do své duševní nemoci, o níž on nemá ani ponětí.

I nod, swallowing. I don't know why I expected this time to be different. I can't save Sofía. I took her to the past, and I left her there, and I can't bring her back. I've tried and I've tried. Every time I get close to her, time snaps me away again. She's trapped. And I put her there.
Přikývl jsem a polknul. Nevím, proč jsem očekávál, že to bude jiné. Nemůžu zachránit Sofíu. Vzal jsem ji do minulosti a nechal jsem ji tam a nemůžu jí přívézt zpátky. Zkoušel jsem to a zkoušel. Vždy, když se k ní doatnu blíž, tak mě čas vtáhne zpátky. Je v pasti. A já ji tam nechal. 

Příběh, který zaujme hlavně svou obálkou, která přímo přitahuje čtenáře z důvodu barevných provázků, je pro fanoušky autorky Beth Revis velkým překvapením, Trošku toho nadpřirozena se v knížce přeci jen objeví, nicméně to není nic závažného a velkého. Celý příběh stojí na uvědomění a připustění si, že milovaná osoba, která odešla, se už nikdy nevrátí. Kniha rozhodně není napsaná špatně, ale připravte se na dlouhé monology hlavní postavy, v nichž nás seznamuje se svými myšlenkovými pochody a ne vždy jsou úplně záživné. Jednou, dvakrát jistě, proč ne. Ale zařčít téměř každou kapitolu jeho rozmýšlením nad plánem, kterým by dostal zpět jeho milovanou Sofíu? To není tak zajímavé. Kromě Boa se kniha v pár kapitolách věnuje i jeho mladší sestře Phoebe, díky níž se dozvídáme o Boovi a jeho opravdových problémech ze strany jeho rodiny. Psychická nemoc spojená s vadným a nepřesným vnímáním reality je velmi originální námět, jenže se mi zde zdál kapku odbytý a nedotažený. Nicméně to, co příběh asi nejvíce kazí, je přeslazený happy end, který v takovéto knize opravdu až tak sladký být nemusel.

Za mě tedy skvělý námět, ale bohužel vcelku nedotažený. V polovině knihy jste se v podstatě už neměli na co těšit, nemohli jste očekávat nic, co by vás překvapilo.

Hodnocení:
7/10


Continue reading A World Without You