Zdravím, mí milí čtenáři!
Jak jistě víte, filmy jsou hned po knihách mou velkou vášní. Miluji navštěvovat kino a vidět nové filmy. Miluji, když se mi film líbí tolik, že se u něj rozbrečím. Miluji, když mě film přinutí koukat ještě deset minut na černou obrazovku a přemýšlet o otevřeném konci.
Proto jsem se rozhodla přijít s novou rubrikou, a to s filmovým měsícem - na konci každého měsíce vám řeknu, jaké filmy jsem viděla a stojí (či nestojí) za to je vidět!
Continue reading Filmový měsíc - říjen
Jak jistě víte, filmy jsou hned po knihách mou velkou vášní. Miluji navštěvovat kino a vidět nové filmy. Miluji, když se mi film líbí tolik, že se u něj rozbrečím. Miluji, když mě film přinutí koukat ještě deset minut na černou obrazovku a přemýšlet o otevřeném konci.
Proto jsem se rozhodla přijít s novou rubrikou, a to s filmovým měsícem - na konci každého měsíce vám řeknu, jaké filmy jsem viděla a stojí (či nestojí) za to je vidět!
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti
Hned prvního října se mi poštěstilo se podívat na film natočený dle knižní předlohy Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti! Na film jsem byla velmi zvědavá, protože knižní předloha mě i přes neustále vychvalování vůbec neoslovila. Sirotčinec byl navíc zrežírovaný Timem Burtonem, což mě ještě více utvrdilo v tom, že ho musím vidět.
Film pojednával o teenageru Jakeovi, kterému dědeček odmala povídal historky o sirotčinci, v němž vyrůstal s podivnými dětmi. Když jeho dědečka o několik let později zabije nestvůra, Jake je rozhodnutý, že pojede na ostrov, kde sirotčinec vedený slečnou Peregrinovou vždy stál, aby se konečně přesvědčil, jestli je vše, co mu dědeček povídal, pravda.
Film s typickou ,,burtonovskou'' náladou je výborně udělaný. I přesto, že na první pohled tento film vypadá jako pohádka, nenechte se zmást. Malé děti s maminkami ze sálu odcházely v polovině příběhu a i já jsem si u nějakých scén schovávala hlavu do dlaní. No řekněte, vy byste se této nestvůry nebáli?
Sirotčinec se nedrží knižní předlohy, některé postavy byly i v prospěch filmu pozměněny. Herci byli velmi sympatičtí a já se celý film udivovala nad úžasným a kouzelným světem, který se rozprostíral na plátně. Film opravdu doporučuji, a i přesto, že je spíše terčem kritiky z důvodu nedržení se knižní předlohy, já můžu s jistotou říct, že filmová adaptace mě osobně dostala mnohem více, než kniha.
Tim Burton nezklamal a já jsem neskutečně šťastná, že jsem měla možnost propůjčit hlas Emmě! :)
Dívka ve vlaku
Samozřejmě jsem nemohla vynechat ani další film natočený na základě stejnojmenného knižního bestselleru Dívka ve vlaku. I v tomto případě jsem z knihy nebyla nijak nadšená, a tak jsem byla velmi zvědavá, jak se film povede či nepovede. Bohužel se nepovedl. Možná to bylo zapříčeněné i tím, že jsem knihu předtím četla, a tak jsem nebyla ani trochu překvapená, jak film skončil. Opravdu mě ale nebavilo koukat téměř dvě hodiny na neustále ztrhanou a opilou hlavní hrdinku v podání (mé jinak oblíbené) herečky Emily Blunt, která nedělala nic jiného, než že zírala s očima podlitýma krví do kamery. Navíc ani vedlejší postavy nebyly nijak sympatické a já jsem se poprvé za dlouhou dobu přistihla, že si uvědomuji čas, který jsem už strávila v kině.
Za mě tedy velké, velké zklamání. Alespoň mě to utvrdilo v tom, že kniha ani film se Zmizelé opravdu nikdy nevyrovnají.
Doctor Strange
Filmy ze studia Marvel jsou pro mou sestru Áďu přímo povinností, na kterou vždy odtáhne i mě. A zatímco z filmů pojednávajících o hrdinech Avengers nijak odvázaná nejsem, filmy o hrdinech mimo hlavní linii Avengers si náležitě užívám. Ant-Man mě přímo okouzlil, a tak jsem se nemohla dočkat, až uvidím další ,,mimo'' film, a to dlouho očekávaného Doctora Strange. V hlavní roli exceloval Benedict Cumberbatch, který jakožto vyhlášený newyorský doktor každý den zachraňoval svýma rukama životy. Když mu ale autonehoda roztříští kosti v ruce, rozpadne se mu celý svět. Zkouší všechny možné experimenty, aby se mu ruce co nejdříve zahojily a on tak mohl pracovat dál. Za poslední peníze si koupí letenku do Kathmandú, kde prý zázračnou silou hojí nehojitelné... Něco to ovšem stojí.
Film se mi velmi líbil, byl vtipný a ubíhal neskutečnou rychlostí. To, co mě nejvíce podivovalo, byly neskutečné efekty, které už jdou opravdu mimo hranici mého chápání. Budovy, které se ohýbají a herci se po nich doopravdy věrohodně kloužou? Jak tohle můžou všechno natočit!
I pokud nejste fanoušky akčních marvelovek, tento film vám rozhodně doporučuji. Nasmějete se a skvělý Benedict Cumberbatch a další skvělé obsazení (Mads Mikkelsen, Rachel McAdams) vás rozhodně nezklamou.
Toni Erdmann
Na ČSFD je film hodnocený jako 250. nejlepší film, a tak mi to nedalo, abych se i já na tento film nepodívala. Německý film s názvem Toni Erdmann byl hvězdou festivalu v Cannes. Lidé se prý u tohoto filmu smáli celou dobu a přinesl jim nezapomenutelný zážitek.
Já se ovšem ptám - proč? Co na tomto filmu bylo tak vtipného, že se člověk musel smát celou dobu? Člověk se spíše měl zamyslet nad tím, že tomu tak v dnešní době opravdu je. Příběh pojednává o starém muži, jehož dcera na něj nemá čas kvůli práci. Muž se tedy rozhodne jet za ní a vydávat se za Toniho Erdmanna, když si nasadí hroznou paruku a falešné zuby. Díky tomu má možnost sledovat, jakým nespokojeným a prázdným životem jeho dcera vlastně žije.
Vůbec netuším, co si o filmu mám myslet. Určitě by měl být kratší - dlouhé filmy mi nevadí, ale 160 minut u filmu, který jsem z velké části nechápala, je opravdu moc. Navíc se jaksi nedostavoval efekt neustálého smání se situacem ve filmu. Po skončení ve mně zůstal nejistý a zmatený pocit. Netuším, proč je film tak vyzdvihovaný.
Viděli jste některý z těchto filmů? Či nějaký jiný, o nějž byste se chtěli podělit? Neváhejte a napište do komentářů!