Temná komora

Originální název: The Dark Room

Autor: Jonathan Moore

Nakladatelství: Knižní klub

Rok vydání: 2017 (originál)

Temná komora. Proč tento název? Je to snad kvůli tomu, že detektivky vždy zahrnují koncept temné komory, ať už mluvíme z psychologického či fyzickéhp hlediska? Nebo je to kvůli tomu, že hlavní postava je vydírána černobílými fotkami, které ukazují více, než by měly?

Debutová kniha (co se týče žánru detektivky) Jonathana Moora Temná komora mu otevírá vstup do světa spisovatelů právě tohoto žánru. Jinak je Moore jakožto autor činný už od roku 2013 a mezi spisovateli jeho jméno rozhodně není neznámé. 

Příběh nám ,,vhodí'' přímo do centra dění, kdy detektiv Gavin Cain řeší zásilku, která došla starostovi Castellimu. Obsahem této zásilky byl vzkaz spolu s několika černobílými fotkami, na nichž se nachází vyděšená mladá žena v drahých šatech s hrůzným výrazem v obličeji. Kdo fotky poslal a proč zrovna Castellimu? V průběhu příběhu navíc vyvstává na povrch i mnoho dalších otázek - proč byly fotky Castellimu zaslány v této době, když jsou podle zkoumání z roku 1985? A co se stane, když je o několik dní pozdějí Castelli nalezen mrtvý?

A může mít nalezení člověka, který byl pohřben zaživa, nějakou spojitost s tímto případem? Gavin Cain se bude snažit ze všech sil tento hrůzný případ dořešit. Neznamená to ovšem, že to nezasáhne jeho nejbližší...

Co se týče detektivek, dají se těžko rozlišit. Často jsou považovány za ,,brakový žánr'', jelikož jejich hlavním cílem je to, aby se lidé báli a byli napnutí až k prasknutí, bez žádného dalšího většího významu. Proto je tak těžké mezi detektivkami vybírat, už jen z toho důvodu, že nemnoho z nich se může pyšnit označením vynikající či bestseller roku. 

Jistě, mnoho detektivek vidíme na plakátech v metrech a v knihkupectvích, obvykle se sloganem, že knihu si jednoduše musíme přečíst. Slogan nás navnadí tak, že ihned běžíme do knihkupectví, kde si náležitou knihu koupíme. 

Pak ovšem se zklamáním zjistíme, že kniha není ničím výjimečná.

To naštěstí nebyl případ této knihy. I přesto, že jsem z knihy měla pocit, že Jonathan Moore je v ohledu detektivních románů ještě trochu nováčkem, který na mnoha místech tápe, neřadím jí mezi nepovedené detektivky, na které ihned zapomenete. Příběh gradoval - i když by si možná zasloužil trochu větší gradaci - a byl poutavě napsaný. Převažovaly v něm dialogy, jak už u detektivek bývá zvykem. Budete mít jako čtenář párkrát možnost nahlédnout i do procesu analýzy. 

Jediné, co bych opravdu vytkla, byl konec, který se mi zdál velmi odbytý. Nevím, jestli to byl umělecký záměr, nicméně já si na koncích knih dávám velmi záležet a knize u mě ihned klesne hodnocení, pokud je nedotažený. Možná se v tomto případě hodil, ale mně spíše přišlo, že autor už nevěděl, jak příběh ukončit.

Knihu bych rozhodně doporučila milovníkům detektivních příběhů, ale musíte pominout nedotáhlý konec a ten fakt, že se opravdu jedná o první ryze detektivní příběh.

Hodnocení:

7,5/10

Za knihu moc děkuji nakladatelství Euromedia! Knihu si můžete koupit zde.