čtvrtek 16. listopadu 2017

Zaprodanec


Autor: Paul Beatty

Nakladatelství: Odeon

Rok vydání: 2017, 2015 (originál)

Co kdyby se vaše město ze dne na den vymazalo z mapy? Měli byste pocit, že jste méněcenní? Byli byste naštvaní, že jste pouze jakousi součástí většího města? 


Zaprodanec od Paula Beattyho zaznamenal minulý rok veliký úspěch. Byl totiž vyznamenán prestižní  Man Booker Prize (a ano, na tuto cenu byl nominován i Malý život, jak už jste ode mě jistě mnohokrát slyšeli). Pozitivními a oslavnými recenzemi se nešetřilo a já nedělala nic jiného, než že jsem každý den chodila do knihkupectví a váhala, zdali se do knihy pustit, či nikoliv. Dobře, možná trošku přeháním, ale přemýšlela jsem o ní velmi dlouho. Bála jsem se totiž černošského slangu v angličtině. Bála jsem se tak dlouho, až kniha vyšla v češtině. A já už neváhala ani minutu.

Zaprodanec je příběh odehrávájící se v Americe 60. let 20. století. Hlavní hrdina žije odmala ve městě jménem Dickens. Dickens je nesmírně malé město, kterým lidé v podstatě jen projíždějí, když jedou do Los Angeles. Hrdina (pokud si dobře pamatuji, v knize není zmíněno jeho jméno) vyrůstá se zvláštním otcem, který na něm zkouší různé psychologické pokusy. Jeho výchova je tedy nadmíru zvláštní. 
Dickens ovšem jednoho dne přestane existovat. Tedy, ve fyzické podobě stále je, ale na mapách není. A to se hrdinovi nelíbí. A tak se rozhodne vyřešit tento problém po svém, kvůli čemuž se na prvních stránkách knihy objevuje před Nejvyšším soudem USA. Proč?
Za pokus o obnovení otroctví a zavedení rasové segregace v místní škole.
Dostane nakonec Dickens zase zpátky na mapu?

Zaprodanec je nesmírně zvláštní kniha. 
Tak zaprvé - připravte se na sprostá slova na téměř každé stránce. A když už ne sprostá slova, tak slovíčka z černošského slangu. 
Zadruhé - příběh je napsaný zvláštním způsobem. I když jsem dočetla poslední slovo poslední věty, tak jsem netušila, co si o knize myslet. Líbila se mi? Nelíbila?
Musím se asi přiklonit spíše k druhé možnosti. Dost tomuto rozhodnutí napomohl fakt, že jsem o knihu tak dlouho stála. Už zase za vše může přehnané očekávání!

Chápu, proč kniha vyhrála Man Booker Prize - i přesto, že se odehrává v minulém století, řeší problém, který je v podstatě stále akutální, a to otázku ras. 
Mě bohužel neoslovila. 


Hodnocení:
6/10

Za knihu moc děkuji Euromedii! Knihu si můžete koupit zde.









Continue reading Zaprodanec

neděle 29. října 2017

Jen zvířata


Autor: Ceridwen Dovey

Nakladatelství: Paseka

Rok vydání: 2017, 2014 (originál)

Myslíte si, že příběhy dokážou vyprávět jen lidé? Že je mohou vyprávět jen živí? Tak to jste v obou případech na hlubokém omylu.


Australská autorka Ceridwen Dovey vyvolala v literárním světě poprask už jen svým debutovým dílem s názvem Blood Kin, který byl přeložen do 15 jazyků. Její druhá kniha, Jen zvířata (Only The Animals), už stihla posbírat mnoho cen. A čeští čtenáři si ji konečně také mají příležitost přečíst!

Jen zvířata je kniha plná povídek. Ne tak ledajakých. Vypráví je totiž duše zemřelých zvířat. Můžete se tak dozvědět nejen osud delfínice, ale například i šimpanza, velblouda či želvy. Každý z nich zemřel na jiném místě, v jiných podmínkách, za jiných okolností a v jiný rok (či století). 

Příběh želvy se bude obzvláště líbit milovníkům knih, především z toho důvodu, že želva čirou náhodou cestuje po různých spisovatelích, kteří se o ni starají každý svým osobitým způsobem. Takto se octne kupříkladu u Virginie Woolfové pár roků před její sebevraždou. 

Kniha také poukazuje na to, že i zvířata přemýšlejí jako lidé, i ony mají své starosti, i ony mají city, cítí bolest, pýchu či radost. Vnímají problémy na světě stejně tak, jako my, proto autorka ani nevynechala poukázání na společenskou situaci v každé povídce. 

Jen zvířata je kniha vhodná pro všechny citlivé duše, především pro citlivé duše milující zvířata. I přesto, že je jasné, jak každá povídka skončí, stejně si připravte k sobě balíček kapesníčků. Budete ho potřebovat. Tak jako já.


Hodnocení:
8/10

Za knihu velmi děkuji Nakladatelství Paseka! Knihu si můžete koupit zde.







Continue reading Jen zvířata

neděle 17. září 2017

Made You Up


Autor: Francesca Zappia

Nakladatelství: Greenwillow

Rok vydání: 2017, 2015 (originál)

Žánr: YA

Co kdybyste si nikdy nebyli jisti, zda-li to, co vidíte na vlastní oči, je skutečné? 


Americká autorka Francesca Zappia začala psát příběh Made You Up (Uvnitř mé hlavy) když jí bylo pouhých osm let. Kniha po vydání zaznamenala neskutečný úspěch a autorka už má nyní na kontě další bestseller s názvem Eliza And Her Monsters (v češtině zatím nevydáno).

Příběh se zabývá mladou Alex, která nastupuje do posledního ročníku na novou střední školu. Dívka s kečupově rudými vlasy a optimistickou, až lehce přidrzlou povahou. Mohlo by se zdát, že někdo takový bude ve škole oblíbený, ať už je nový, či ne. To ovšem není Alexin případ. Alex totiž trpí schizofrenií. Nikdy si proto není jistá, jestli to, co vidí, je pravda či jen přelud, co se vytváří v její hlavě. 
Alex s touto poruchou žije už od útlého věku, ale začíná být unavená z toho, že všude musí toto tajemství skrývat. A ještě víc z toho, že když se někdo náhodou její tajemství dozví, nenechá na ní niť
suchou. Alex si ovšem na nové škole konečně začíná připadat alespoň trochu chtěná. Trochu oblíbená mezi novou skupinou přátel. Navíc potkává Milese, kluka s pronikavě modrýma očima, o němž si byla jistá, že byl jen přelud, když ho v mládí potkala.
Její schizofrenie se ovšem čím dál zhoršuje. Jak dlouho ještě bude moci fungovat, než nebude schopná rozeznat rozdíl mezi realitou a sny?

I didn't have the luxury of taking reality for granted. And I wouldn't say I hated people who did, because that's just about everyone. I didn't hate them. They didn't live in my world. But that never stopped me from wishing I lived in theirs.
Neměla jsem luxus v tom, že jsem mohla brát realitu za samozřejmou. A nemůžu říct, že jsem nenáviděla lidi, kteří mohli, protože to by byl každý. Ne, že bych je nenáviděla. Nežili v mém světě. Ale nikdy mě to nezastavilo v tom, abych si přála žít v jejich. 

Když byl v České republice obrovský ,,boom'' kolem této knihy, nijak mě to nezasáhlo. Byla jsem přesvědčená, že se jedná o další teenage románek, který sice pobaví, člověk si u něj odpočine, ale ihned po přečtení začíná zapomínat detaily a po týdnu už si nepamatuje téměř nic.
Což v případě této knihy pravda je i není.
Poté, co autorka vydala další knihu, již zmiňovanou Eliza And Her Monsters, konečně jsem ji začala registrovat. Všichni říkali, jak je tato kniha úžasná a jak je potřeba si ji přečíst. Já jsem ji ovšem nemohla nikde sehnat. A tak, když mi padl zrak na paperbackové vydání Made You Up, spontánně jsem si knihu koupila, bez větších očekávání. Tedy, rozhodně menších, než mám od Elizy. 
Už na prvních stránkách poznáte, že tento příběh není míněný pro dospělé. Není rozhodně míněný pro ty, kteří nečtou (či dokonce odsuzují) YA literaturu, pro níž je typické středoškolské prostředí a milostné vztahy, k tomu nějací ti tajemní kluci a zlé holky. 
Pro mě ovšem četba této knihy byla opravdu jakýmsi odpočinkem. YA knihu už jsem vcelku dlouho nečetla, takže jsem byla ráda, že mi nějaká kniha nezpůsobila zlomené srdce, jaké mi naposledy způsobil můj drahý Malý život. K typickým detailům YA literatury se ovšem přidal prvek, který pro ni není až tolik typický, a to sice psychický problém, konkrétněji řečeno schizofrenie. I přesto, že to může nyní vyznít špatně, knihu to dělá zajímavější a napínavější. 
Autorka si s námi hraje hru a my sami se poté dostáváme do situací, kdy si nejsme jisti, zda-li to, co Alex vidí, je pravda či nikoliv. To mě na příběhu velmi bavilo.

Jinak ovšem knihu hodnotím jako lehký nadprůměr, žánru YA se to trochu vymykalo, ale přesto si myslím, že spoustu detailů do týdne zapomenu. Už teď jsem ale zvědavá, jak se mi bude líbit Eliza And Her Monsters.


Hodnocení:
6/10






Continue reading Made You Up