Zobrazují se příspěvky se štítkemFilmové recenze. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemFilmové recenze. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 1. ledna 2017

, ,

Nejlepší filmy zhlédnuté za rok 2016

Zdravím, mí milí čtenáři!
Jelikož bych na blog ráda přispěla i čas od času nějakým filmovým článkem (protože vězte, že v kině jsem jako doma a přes vánoční prázdniny jsem zhlédla tolik filmů, že to snad ani není zdrávo), tak jsem se rozhodla pro vás shrnout ty nejlepší filmy, které jsem za - nyní už uplynulý - rok viděla a ohromily mě.

The Revenant: Zmrtvýchvstání

I přesto, že na tento film jsem slýchala dosti rozporuplné reakce, nedalo mi, abych se jakožto sledovatel filmů nominovaných na Oscara, na tento film nepodívala. Nevím, čím to bylo. Možná tím obřím plátnem v IMAXu, které je, jak uvaděči říkají, tak vysoké, jako kdyby se na sebe postavilo osm slonů (čemuž bych snad i věřila), nebo tou mrazivou, ale krásnou hudbou, která dokreslovala nervově vypjaté situace, či snad skvělým a realistickým příběhem. Ale mě to prostě dostalo. Film nešetří mnohdy nechutnými scénami, ale já jsem dvě a půl hodiny seděla na sedačce s pusou otevřenou dokořán, a když se spustily titulky, ještě pár minut jsem tak zůstala. Realistický, mrazivý a skvělý film.



Room

Jak jistě víte, knižní předloha tohoto filmu je jedna z mých nejoblíbenějších knih vůbec, takže mi to zase nedalo, abych se na film nepodívala. Navíc, i tento film byl nominován na Oscara. A nebyla jsem vůbec zklamaná. Po těle mi neustále běhal mráz po zádech, herecké výkony byly vynikající a já jsem nadevše vděčná, že tak skvělou knižní předlohu dokázali převést na tak skvělý film. Psychologická dvouhodinová jízda, nad níž jistě budete ještě několik dnů přemýšlet.



Dánská dívka

Ach bože, tento film je asi můj nejoblíbenější. Dokázala bych se na něj dívat stále dokola a neomrzel by mě. Nevadí mi, že u něj brečím pokaždé, a to už jsem ho viděla nejméně osmkrát. Hudba je přenádherná. Příběh je úžasný, silný a smutný. Herecké výkony jsou nepopsatelné! Kéž bych mohla pouhými slovy vyjádřit, jak moc mě tento příběh zasáhl a jak moc ho mám ráda. Jednoduše to nejde. Takže se musíte přesvědčit sami. A Eddie Redmayne...
NEBUDU se dále rozněžňovat. Posuďte sami, a basta.



Spotlight

Další film nominovaný na Oscara (dobře, přiznám se - viděla jsem všechny filmy, které byly nominované v kategorii nejlepší film či jiné - herec, herečka...). I přesto, že když jsem pozorovala přímý přenos Oscarů (ano, vstala jsem ve dvě ráno), tak jsem byla lehce zklamaná, že nejlepší film nevyhrál Revenant, tak po pozdějším opakovaném zhlédnutí jsem se utvrdila v názoru, že tento film si to zasloužil. Zabývá se totiž problémem, který se opravdu stal a který je stále v dnešní době aktuální, ale nic moc se s ním nedělá. Zase skvělé herecké výkony a film, který vás jednoznačně rozbrečí. Protože tohle by se dít nemělo. O čempak že mluvím?
Podívejte se sami a uvidíte.



Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

Další z rozporuplných filmů - ti, kteří mají rádi knihu, nemají rádi film, zatímco (jako je to i v mém případě) těm, kterým se nelíbila kniha, se zase líbil film. Jistě, Tim Burton pozměnil schopnosti hlavních postav a kdyby se mi kniha líbila, tak bych jistě také byla naštvaná, o tom není pochyb. Nicméně, film se mi neskutečně líbil, ať už díky efektům či skvělému Timu Burtonovi, který dokázal přenést magii na plátno, a za co ho já neskutečně obdivuji.




Dítě Bridget Jonesové

Mezi těmito dramatickými filmy se může zdát až nepatřičné zařazení i tohoto filmu, ale třetí díl mé oblíbené filmové série Bridget Jones mě neskutečně překvapil. Nebyla to v žádném případě ,,slátanina'' , bylo to doopravdy vtipné a já jsem ráda, že se Bridget po tolika letech zase vrátila, v díle, který svou kvalitou a vtipností jistě předčil druhý díl. Škoda jen, že hlavní herečka kvůli plastikám už vůbec nevypadá tak, jak vypadala...



Fantastická zvířata a kde je najít

Názor na tento film už jistě znáte, zamilovala jsem si ho, i přesto, že do kouzelnického světa jsem nikdy nepatřila. Možná to zapříčinil Eddie Redmayne, krásná hudba a neskutečné efekty, to nevím, nicméně jsem si film užila natolik, že jsem na něj byla schopná jít hned dva dny za sebou a soundtrack si pouštím dodnes.
(A obrázky Eddieho Redmayna si také ukládám dodnes.)



Doctor Strange

Nejsem v žádném případě fanoušek Marvelu, Avengers mě nebavilo a ani na další filmy nemám potřebu se podívat. Nicméně, když se jedná o filmy ,,mimo'' hlavní linii, to znamená kupříkladu Ant-Man, dokážou mě mile překvapit. Stejně tomu bylo tak i u Doctora Strange, hraného Benedictem Cumberbatchem, který se mi velmi líbil, hodně jsem se u něj zasmála a jsem moc ráda, že mě na něj Áďa dotáhla.



Zootropolis

A máme tady animovaný film! Myslím si, že i tento film valná většina z vás viděla. Je vtipný, - lépe řečeno, opravdu hodně vtipný - plný hlášek, které se dnes používají v běžné mluvě a momentů (lenochodi), které posíláme kamarádům v podobě GIFů. Na tento film bych se také dokázala dívat každý den na zlepšení nálady, pokud jste neviděli, určitě napravte!



Adele - Live at Royal Albert Hall

Toto není film, ale záznam z koncertu, ale já jsem ho sem jednoduše musela dát. Zhlédnutí v kině Lucerna na velkém plátně byl jedním z nejlepších zážitků mého života. Nejsem si sice jistá, jak lidi za mnou reagovali, když jsem se neustále houpala na sedačce a šeptala slova písniček, která znám zpaměti, ale já si záznam užila, jako kdybych byla opravdu na koncertě, což je jeden z mých největších snů. Takže alespoň takto jsem ji měla možnost vidět. Neskutečný silný zážitek, z nějž mi dokonce tekly slzy po tváři.


La La Land

Film, který jsem viděla ke konci roku, ale přesto se řadí mezi nejlepší, o čemž svědčí i donedávné vysoké hodnocení na ČSFD - 92%. Někomu by se tento muzikál mohl zdát kýčovitý a přeslazený, ale vězte, že to tak bylo schválně! Film byl plný překrásných písní, je romantický a navíc CHYTŘE vtipný a já už pět dní nonstop poslouchám soundtrack, protože se tohoto filmu jednoduše nemůžu nabažit. A spoustu lidí také ne, o čemž svědčí spoustu nominací na Zlaté Glóby a je jedním z favoritů na Oscara.



zdroje: www.weheartit.com
Continue reading Nejlepší filmy zhlédnuté za rok 2016

pátek 18. listopadu 2016

,

Fantastická zvířata a kde je najít aneb jak dostat i ,,neharrypotterovského'' fanouška




Zdravím, mí milí čtenáři!
Od první zmínky, že bude kniha od světoznámé autorky J.K.Rowling s názvem Fantastická zvířata a kde je najít, mi bylo přímo souzeno, že na film do kina rozhodně půjdu. Kolem mě se totiž nachází nespočet potterovských fanatiků, kteří při jakékoliv příležitosti vytahují to, že jsem Harryho Pottera JEŠTĚ NEČETLA.
Každopádně, trailer vypadal úchvatně a já se na film začala upřímně těšit. Ne že bych odpočítávala dny do premiéry, ale byla jsem zvědavá, jak se film nakonec povede.

Po zhlédnutí jsem byla naprosto a doslova okouzlená. Nedokážu vám říct, jak je možné, že série Harryho Pottera mě moc nebere a tento film mě dokázal uchvátit i přesto, že mi spoustu spojitostí musela našeptávat kamarádka Anička a posléze sestra Áďa. Jak jsem se dozvěděla, J.K.Rowling příběh vymyslela pro tento film, protože samotná kniha patřící do ,,doplňkové'' série Hogwarts Library společně s Bajkami Barda Beedleho a Famfrpálu v průběhu věků popisuje pouze zmíněná fantastická zvířata, přičemž příběh, který stál za vznikem této knihy, byl až do dne premiéry neznámý. Povedlo se jí to na jedničku s hvězdičkou a k tomu jednou podtrženou.

Abych trošičku přiblížila děj hrstce lidí, kteří jsou stejná jako já a o kouzelnickém světě ví jen strohé základy, film se zabývá Newtem Scamanderem, který přijíždí do New Yorku s kufrem plných ohrožených fantastických zvířat, o nichž píše knihu. Zaplete se tam ovšem do problému, z něhož není vůbec jednoduché se dostat. New York je navíc ohrožován jakousi temnou silou, která je čím dál silnější...




Co se týče hereckého obsazení, čím dál více mi začíná docházet, že Eddie Redmayne je vynikající herec mnoha tváří. Jistě, jeho pravý věk by mu nikdo nikdy nehádal a jeho charakteristické naklánění hlavy by měkomu zpočátku mohlo přijít zvláštní až rušivé, ale na konci filmu si uvědomíte zásadní věc - bez něj by ten film nebyl ono. Na Newta se dokonale hodil a já mu čím dál více začínám přicházet na jméno. Navíc slyšet jeho úžasný britský přízvuk mezi fádním americkým?

Věc, kterou jednoduše nedokážu pochopit, je ta, co se dnes všechno dá udělat počítačem. Přes New York dvacátých let minulého století po bezedný kufr až po rozmanitá fantastická zvířata, při nichž se bude rozněžňovat snad každý? Jak se tohle všechno dá vytvořit? Celý film je neskutečná podívaná.
A co ještě musím ke konci pochválit je kouzelný a husí kůži vyvolávající soundtrack plný houslí a typického magična.
Jedno upozornění tady ovšem mám - film není pro nejmenší děti. I já sama jsem se při pár částech bála!

Takže pokud nejste fanoušky Harryho Pottera a na něco takového, jak film odehrávající se v kouzelném prostředí, byste nikdy v životě nešli - zkuste popřemýšlet nad svým rozhodnutím. Dejte tomu šanci.
Jak se stalo, že mě, mudlovskou dívku, tento film uchvátil natolik, že jsem ho viděla dva dny po sobě a soundtrack už umí téměř nazpaměť?
Asi magie.


Mimochodem, pořiďte mi, prosím, někdo domů Nifflera.
Continue reading Fantastická zvířata a kde je najít aneb jak dostat i ,,neharrypotterovského'' fanouška

sobota 29. října 2016

, ,

Filmový měsíc - říjen

Zdravím, mí milí čtenáři!
Jak jistě víte, filmy jsou hned po knihách mou velkou vášní. Miluji navštěvovat kino a vidět nové filmy. Miluji, když se mi film líbí tolik, že se u něj rozbrečím. Miluji, když mě film přinutí koukat ještě deset minut na černou obrazovku a přemýšlet o otevřeném konci.
Proto jsem se rozhodla přijít s novou rubrikou, a to s filmovým měsícem - na konci každého měsíce vám řeknu, jaké filmy jsem viděla a stojí (či nestojí) za to je vidět!

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

Hned prvního října se mi poštěstilo se podívat na film natočený dle knižní předlohy Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti! Na film jsem byla velmi zvědavá, protože knižní předloha mě i přes neustále vychvalování vůbec neoslovila. Sirotčinec byl navíc zrežírovaný Timem Burtonem, což mě ještě více utvrdilo v tom, že ho musím vidět.
Film pojednával o teenageru Jakeovi, kterému dědeček odmala povídal historky o sirotčinci, v němž vyrůstal s podivnými dětmi. Když jeho dědečka o několik let později zabije nestvůra, Jake je rozhodnutý, že pojede na ostrov, kde sirotčinec vedený slečnou Peregrinovou vždy stál, aby se konečně přesvědčil, jestli je vše, co mu dědeček povídal, pravda. 
Film s typickou ,,burtonovskou'' náladou je výborně udělaný. I přesto, že na první pohled tento film vypadá jako pohádka, nenechte se zmást. Malé děti s maminkami ze sálu odcházely v polovině příběhu a i já jsem si u nějakých scén schovávala hlavu do dlaní. No řekněte, vy byste se této nestvůry nebáli?

Sirotčinec se nedrží knižní předlohy, některé postavy byly i v prospěch filmu pozměněny. Herci byli velmi sympatičtí a já se celý film udivovala nad úžasným a kouzelným světem, který se rozprostíral na plátně. Film opravdu doporučuji, a i přesto, že je spíše terčem kritiky z důvodu nedržení se knižní předlohy, já můžu s jistotou říct, že filmová adaptace mě osobně dostala mnohem více, než kniha. 
Tim Burton nezklamal a já jsem neskutečně šťastná, že jsem měla možnost propůjčit hlas Emmě! :)





Dívka ve vlaku

Samozřejmě jsem nemohla vynechat ani další film natočený na základě stejnojmenného knižního bestselleru Dívka ve vlaku. I v tomto případě jsem z knihy nebyla nijak nadšená, a tak jsem byla velmi zvědavá, jak se film povede či nepovede. Bohužel se nepovedl. Možná to bylo zapříčeněné i tím, že jsem knihu předtím četla, a tak jsem nebyla ani trochu překvapená, jak film skončil. Opravdu mě ale nebavilo koukat téměř dvě hodiny na neustále ztrhanou a opilou hlavní hrdinku v podání (mé jinak oblíbené) herečky Emily Blunt, která nedělala nic jiného, než že zírala s očima podlitýma krví do kamery. Navíc ani vedlejší postavy nebyly nijak sympatické a já jsem se poprvé za dlouhou dobu přistihla, že si uvědomuji čas, který jsem už strávila v kině.

Za mě tedy velké, velké zklamání. Alespoň mě to utvrdilo v tom, že kniha ani film se Zmizelé opravdu nikdy nevyrovnají.



Doctor Strange

Filmy ze studia Marvel jsou pro mou sestru Áďu přímo povinností, na kterou vždy odtáhne i mě. A zatímco z filmů pojednávajících o hrdinech Avengers nijak odvázaná nejsem, filmy o hrdinech mimo hlavní linii Avengers si náležitě užívám. Ant-Man mě přímo okouzlil, a tak jsem se nemohla dočkat, až uvidím další ,,mimo'' film, a to dlouho očekávaného Doctora Strange. V hlavní roli exceloval Benedict Cumberbatch, který jakožto vyhlášený newyorský doktor každý den zachraňoval svýma rukama životy. Když mu ale autonehoda roztříští kosti v ruce, rozpadne se mu celý svět. Zkouší všechny možné experimenty, aby se mu ruce co nejdříve zahojily a on tak mohl pracovat dál. Za poslední peníze si koupí letenku do Kathmandú, kde prý zázračnou silou hojí nehojitelné... Něco to ovšem stojí.
Film se mi velmi líbil, byl vtipný a ubíhal neskutečnou rychlostí. To, co mě nejvíce podivovalo, byly neskutečné efekty, které už jdou opravdu mimo hranici mého chápání. Budovy, které se ohýbají a herci se po nich doopravdy věrohodně kloužou? Jak tohle můžou všechno natočit!
I pokud nejste fanoušky akčních marvelovek, tento film vám rozhodně doporučuji. Nasmějete se a skvělý Benedict Cumberbatch a další skvělé obsazení (Mads Mikkelsen, Rachel McAdams) vás rozhodně nezklamou.



Toni Erdmann

Na ČSFD je film hodnocený jako 250. nejlepší film, a tak mi to nedalo, abych se i já na tento film nepodívala. Německý film s názvem Toni Erdmann byl hvězdou festivalu v Cannes. Lidé se prý u tohoto filmu smáli celou dobu a přinesl jim nezapomenutelný zážitek. 
Já se ovšem ptám - proč? Co na tomto filmu bylo tak vtipného, že se člověk musel smát celou dobu? Člověk se spíše měl zamyslet nad tím, že tomu tak v dnešní době opravdu je. Příběh pojednává o starém muži, jehož dcera na něj nemá čas kvůli práci. Muž se tedy rozhodne jet za ní a vydávat se za Toniho Erdmanna, když si nasadí hroznou paruku a falešné zuby. Díky tomu má možnost sledovat, jakým nespokojeným a prázdným životem jeho dcera vlastně žije.
Vůbec netuším, co si o filmu mám myslet. Určitě by měl být kratší - dlouhé filmy mi nevadí, ale 160 minut u filmu, který jsem z velké části nechápala, je opravdu moc. Navíc se jaksi nedostavoval efekt neustálého smání se situacem ve filmu. Po skončení ve mně zůstal nejistý a zmatený pocit. Netuším, proč je film tak vyzdvihovaný. 



Viděli jste některý z těchto filmů? Či nějaký jiný, o nějž byste se chtěli podělit? Neváhejte a napište do komentářů!


Continue reading Filmový měsíc - říjen

neděle 23. října 2016

,

Nerve - kniha versus film





Zdravím, mí milí čtenáři!
Jak jistě víte, před pár dny (či už jsou tomu týdny?) jsem dočetla knihu Nerve od spisovatelky Jeanne Ryan. Recenzi si můžete přečíst zde. Každopádně, jakožto velký milovník filmů jsem si nemohla nechat ujít ani film Nerve natočený právě na základě knižní předlohy.
Jaký jsem na něj měla názor?

Nerve na obálce referuje, že je vhodný hlavně pro fanoušky knih typu Hunger Games, s čím já můžu souhlasit. Opravdu jsem při čtení cítila, že přece jenom něco z Hunger Games, z toho napětí a překvapivosti, to v sobě má. V recenzi jsem zmiňovala, že knihu hodnotím velmi dobře, téměř naprůměrně, protože jsem od ní měla nízká očekávání, ale v konečném důsledku mě příběh opravdu mile překvapil. Měl spád, byl napínavý a já jsem nemohla vydržet, až si sednu do metra a budu moct zase číst (pokud mi to samozřejmě nenarušovala nějaký sešit z chemie, znáte to).

V knize jde o to, že tamní mládež ve velkém hraje internetovou hru Nerve. Pokud se do ní někdo zapojí, tak dostává nové a nové výzvy, zatímco doufá, že mu naroste počet sledovatelů a on se tak bude moct zúčastnit živých kol, které vedou až do finále, kde se samozřejmě dá vyhrát mnoho hodnotných cen přesně na míru. Nikdo by od tiché Vee neočekával, že se zúčastní. Stačilo ovšem deset sekund odvahy a Vee narůstají sledovatelé jako diví... Nikdo ovšem neví s jistotou, že je hra Nerve vůbec bezpečná.

Po pár dnech jsem se tedy rozhodla, že se samozřejmě musím kouknout i na film, když už jsem tedy přečetla knihu. Jenže je tady jedno velké ale.
A to ale s velkým A.
Nepřeháním, je opravdu velké.
FILM NEMÁ KROMĚ JMEN HLAVNÍCH POSTAV A HRY NERVE NIC SPOLEČNÉHO S KNIHOU. NAPROSTO NIC.

Zatímco v knize je Vee (vlastním jménem Venus) maskérkou za oponou školních her, zde se ničím takovým nezabývala. Kvůli jednomu problému, co se jí stal před několika měsíci, se Vee nemohla téměř hnout z domu, kdyby nebylo školy. Tady jí rodiče klidně pustili v noci ven. Do hry Nerve jí nikdo nenutil a její kamarádka Syd se tedy určitě aktivně nezúčastňovala této zvrhlé hry. Jaké bylo mé překvapení, že Syd by se ráda dostala do finále, protože se zúčastňuje? A navíc, v Nerve lze vyhrát jen peníze? Už to nejsou i stipendia, šaty či auta? Vážně?
A co je třešničkou na dortu - příběh se navíc odehrává v naprosto jiném městě.

Abych jen nevyčítala, jak moc je film odlišný od knihy, tak musím najít i pár pozitiv. Podle mého
názoru byl film velmi dobře graficky zpracovaný a ani soundtrack skládající se z populárních písniček nebyl rozhodně k zahození. Navíc jsem při pohledu na noční New York vzpomínala na mou osobní návštěvu New Yorku a s radostí sledovala místa, kudy jsem procházela. Co se týče hlavní herečky Emmy Roberts, zdála se mi velmi sympatická, stejně tak jako hlavní herec Dave Franco, takže pochvala míří i za výběr hlavních postav.
Nebudu nic zveličovat a na rovinu řeknu, že film je určený hlavně pro teenagery, o čemž svědčí už jen výběr písniček. Ostatní asi o filmu nebudou mít nějaké valné mínění.

Každopádně, film i kniha rozhodně překonaly má očekávání. Musí ovšem existovat jedno bez druhého. Pokud jste viděli film a líbil se vám, nedivím se, také jsem nakonec byla ráda, že jsem měla tu možnost ho vidět. Pokud jste četli knihu a líbila se vám, také se vám nedivím, vždyť i já jsem z ní byla vcelku nadšená. Pokud ovšem chcete spojit obě věci dohromady, vznikne z toho chaos. Takže pokud očekáváte, že si knihu po filmu nepřečtete, protože přeci už dávno víte děj, v tomto případě bych na to nespoléhala. Kniha vám poskytne v podstatě úplně jiný děj, což mě na jednu stranu mrzí, protože už se několikrát stalo, že předělali naprosto celý příběh knihy, ale na druhou stranu to v nějakých momentech knize i pomohlo vychytat pár much.

Za mě tedy obě dvě věci hodnocené kladně, ale jak jsem říkala, musí existovat jedna bez druhé.




Continue reading Nerve - kniha versus film

pátek 22. července 2016

,

Filmová recenze: Než jsem tě poznala

Zdravím, mí milí čtenáři!
Ano, už je to tak. Po tom, co jsem viděla nespočet příspěvků, na nichž byly vyfoceny lístky na film Me Before You a pod tím napsáno, jak to dotyčnému láme srdce, a posléze i proto, že jsem knižní předlohu nedávno dočetla, jsem se rozhodla, že i já přeci tento film musím vidět. Na ČSFD (touto stránkou se vždy řidím, i když je mi jasné, že někdy je hodnocení neadekvátní) měl film Me Before You kolem 80 procent.
A tak jsem se rozhodla, že na to půjdu. A donutila jsem jít i mou mámu a sestru.





Continue reading Filmová recenze: Než jsem tě poznala

pátek 4. prosince 2015