úterý 10. ledna 2017

Ugly Love


Autor: Colleen Hoover

Nakladatelství: Atria

Rok vydání: 2014 (originál)

Žánr: romantický

Co příšerného by se vám muselo stát, abyste odmítali lásku?


Na úvod stačila pouze jedna věta, která vystihuje celou knihu Ugly Love od známé spisovatelky Colleen Hoover, která má spoustu dalších známých děl, jmenovitě kupříkladu It Ends With Us. Právě Ugly Love ovšem Colleen Hoover nejvíce proslavilo.

Hlavními postavami jsou Tate a Miles. Tate se stěhuje za bratrem do San Francisca, nastupuje tam do školy a hledá si práci. Když ovšem dorazí ke vstupním dveřím bratrova bytu, čeká na ni nemilé překvapení - opilec před dveřmi. Po telefonátu s bratrem se dozví, že to není žádný neznámý opilec z ulice. Je to bratrův kamarád Miles. Tate ho tedy vezme dovnitř do bytu a zavře se v pokoji. A tak se vlastně seznámili. Mezi Tate a Milesem vzniká vztah, který oba dva ovšem tají. Navíc se drží pravidel, který každý stanovil. Miles nechce lásku. Chce jen...sex. Už šest let nebyl schopný nikoho milovat. Tate to nejdříve nevadí, ale postupně si začíná uvědomovat, že chce víc. Chce opravdovou, nefalšovanou lásku, kterou nebude muset před nikým skrývat. Snaží se Milese přesvědčit, ale marně. Miles není schopný milovat. Co se mu stalo tak hrozného, že už šest let nikoho nemiloval? A proč odmítá něco, co je na první pohled Tatina láska?



Nemůžu říct, že by se Ugly Love řadila mezi moje nejoblíbenější knihy, dokonce ani mezi ty ,,čtyřhvězdičkové''. Nejsem moc na romantické knihy, přičemž tato kniha byla přímým ztělesněním romantiky. Nic jiného se tam neprobíralo. Ze začátku mi to nevadilo, ale když na každé stránce vidíte jen slovo láska, láska, láska, postupně to omrzí. Nejdříve jsem si užívala části, které vyprávěla Tate, zatímco Milesovy, které odkrývaly, co se vlastně před šesti lety stalo, mě až tolik nebavily. V průběhu knihy se ovšem můj názor změnil, a já se přichytila, že Milesovy kapitoly čtu mnohem rychleji a baví mě mnohem více než stereotypní kapitoly Tate. Nechápu sice přemýšlení Milese . Jistě, to, co se mu stalo, je obrovská tragédie, ale člověk nemůže žít do konce života bez lásky. To jednoduše nejde. 

Abych tedy shrnula tuto vcelku krátkou recenzi, Ugly Love se řadí mezi průměrné knihy, jsem ráda, že jsem ji přečetla po tolika letech, co jsem po ni pokukovala, ale měla jsem asi až přehnaná očekávání. Navíc mi ani žánr příliš nesedl. 

Hodnocení:
5/10


Continue reading Ugly Love

sobota 7. ledna 2017

,

Nejlepší knihy pro... ty, kteří mají rádi válečné příběhy

Zdravím, mí milí čtenáři!
V dnešním díle Nejlepší knihy pro... vám ukážu knihy pro ty, kteří rádi čtou příběhy zasazené do průběhu války. Jsou sice jen dvě, ale zato jsou obě velmi významné.


Jako první uvedu The Boy in the Striped Pajamas. Na tuto knihu jsem mnohokrát narážela, ale až donedávna jsem si ji nikdy nekoupila. Nyní si ovšem říkám, proč jsem si ji nekoupila dřív. Je to působivý, něžný a smutný příběh o Brunovi, který si přes plot, kde žijí lidé v pruhovaných pyžamech (rozumějte, lidé v koncentračních táborech) začne povídat se Schmuelem a vzniká mezi nimi zpočátku zdánlivě nemožné přátelství. Konec ovšem mé srdce těžko neslo, protože byl tak... No, přečtěte si a uvidíte sami. Nemohla jsem tomu uvěřit. Existuje i velmi dobrá filmová verze, ale jakožto knihomolové si určitě přečtěte nejdříve knihu.

A co se týče Zlodějky knih, to je jedna z mých srdcovek. Jistě, kniha by někoho mohla odrazovat svou délkou, ale věřte mi, že příběh uteče jako voda. Je to neskutečně krásný, dojemný a chytrý příběh o dívce Liesel, která žije u náhradních rodičů v průběhu druhé světové války a krade knížky z knihovny manželky starosty. Tento příběh bude navždy patřit mezi ty nejlepší, co jsem kdy četla, chytne vás na srdce a jistě budete brečet. Takto citlivý příběh nenaleznete jen tak. Takových je málo.

A co vaše tipy?

Continue reading Nejlepší knihy pro... ty, kteří mají rádi válečné příběhy

čtvrtek 5. ledna 2017

Lord of the Flies


Autor: William Golding

Nakladatelství: Penguin 

Rok vydání: 2016, 1954 (originál)

Žánr: dobrodružný, sci-fi

Představte si, že s letadlem havarujete na opuštěném ostrově. Nikdo neví, že jste havarovali, víte to jenom vy a vaši spolucestující. Možná se nejdříve budete snažit nastolit nějaký řád a pravidla. Nedojde vám ovšem postupem času, že na ostrově stejně není nikdo jiný, kdo by vás pozoroval, a nepřemůže vás pocit svobody a hlavně moci?


Dílo Williama Goldinga Pán much se čte od doby jejího vydání po generacích, řadí se mezi první dystopie, skrývají se v ní samozřejmě skryté myšlenky a revolty proti tehdejší společnosti. Já jsem z ní ovšem nadšená nebyla.

Prvním problémem byla asi ta skutečnost, že jsem si knihu, v domnění, že je krátká a jistě to zvládnu, koupila v angličtině. Tato kniha je ovšem psaná těžší angličtinou, tudíž jsem některým slovům bohužel nerozuměla. 
To vše by se ovšem dalo překonat, kdyby se mi líbil příběh, který mě ovšem velmi zklamal. Neviděla jsem v něm žádné napětí, žádnou touhu pokračovat, i přes spoustu pozitivních recenzí, co jsem slýchávala či četla. Příběh se odehrává na opuštěném ostrově, kde havaruje letadlo s chlapci ve školním věku. Nejdříve se snaží si stanovit nějaká pravidla a vůdce, postupem času si ovšem na všechno začínají zvykat a dochází jim, že je přeci nikdo nehlídá, a tak si mohou dělat, co se jim zlíbí. Mezi chlapci narůstá napětí, pravidla se porušují a moc je největším nepřítelem... 
Navíc jsou také ohrožováni hrozivou bestií, která na ostrově žije. 

Příběh je vcelku krátký, kolem 200 stránek, ale mně se zdálo, jako kdyby těch stránek bylo přinejmenším 400. Jak jsem zmiňovala, příběh mě nebavil, s postavami jsem ho neprožívala (navíc jsem si je stále pletla) a celkově se mi styl této knihy vůbec nelíbil. Nic tak zářného jsem na ni neviděla. 
Vím, že mě možná nyní odsuzujete, ale já jednoduše na knize neviděla nic zvláštního. 

Hodnocení:
5/10

Continue reading Lord of the Flies

pondělí 2. ledna 2017

,

Nejlepší knihy pro... milovníky dystopií

Zdravím, mí milí čtenáři!
V dnešním dílu Nejlepší knihy pro... se podíváme na knihy pro milovníky dystopií. Já osobně mám tento žánr velmi ráda, tak vám nyní ukážu mé tipy!


Když to vezmeme od mé nejoblíbenější, začneme samozřejmě Hunger Games. Vím, že zde stále opakuji, jak tuto knihu miluji a vím jistě, že vy také víte, o co se jedná, i přesto, že jste knihu třeba nečetli. Proto vám jen povím, že tato kniha nejlépe vystihuje pojmy dystopie, napětí až do konce série a čtivo, které vás upoutá a nepustí. Hunger Games jsou zaslouženě nejlepšími knihami, které jsem kdy četla.



Dále tady máme Divergenci, o které také mluvím a vyzdvihuji ji docela dost. Je sice pravda, že další díly této trilogie už tak dobré nejsou, ale nikdy nezapomenu na ten pocit, který jsem měla při čtení prvního dílu. Bylo to zase něco jiného, originálního a - jednoduše - dystopického. Pokud si chcete počíst o dystopickém Chicagu, kde si mladí vybírají frakce, do kterých budou patřit a podle jejíž pravidel se budou bezpodmínečně řídit, tak Divergenci určitě zkuste. 



Na komínku je také Illuminae, která je kromě dystopie také hodně sci-fi. Možná vám bude zezačátku připadat trochu zmatená a nebudete vědět, o co se vlastně jedná, nicméně alespoň překprásný a nápaditý vzhled knihy vás donutí příběh dočíst. Navíc také ten fakt, že už vyšel i druhý díl, vás může přesvědčit. Příběh zde ale asi vyprávět nebudu - je na to dostatečně chaotický.



Poté je tady A Thousand Pieces of You od Claudie Gray, která mě neskutečně překvapila. Čekala jsem, že to bude jen nějaká YA ,,romanťárna'', ale opak byl pravdou. Do knihy jsem se k mému údivu začetla tak, že jsem ji měla za pár dní přečtenou. Kniha má navíc neskutečně pěknou obálku. Příběh pojednává o dívce, jejíž rodiče vyvinuli přístroj Firebird, který umožňuje cestovat mezi dimenzemi. Tento přístroj jim ovšem byl ukradnut a je jen na naší hlavní protagonistce, aby ho zachránila.



A nakonec musím doporučit i The Giver od Lois Lowry. I tady si mladí vybírají, tentokrát ovšem ne sami. Je jimi vybrána práce na míru podle charakteru a vlastností. Jonas dostane velmi neobvyklou práci příjemce paměti, kvůli které se dozví, že svět vlastně není tak dokonalý, jak se doposud zdál. Kniha byla také velmi originální a rozhodně ji doporučuji.



A to jsou mé tipy pro milovníky dystopií! Jaké se líbí vám?

Continue reading Nejlepší knihy pro... milovníky dystopií

neděle 1. ledna 2017

, ,

Knižní výzva 2017

Zdravím, mí milí čtenáři!
Je tu nový rok a s ním i další knižní výzva od Ells!



Zapojuji se již třetím rokem, minulý rok se mi podařilo přečíst třicet knih... Dvakrát. Přesněji řečeno, 63. I tak jsem si tento rok stanovila, stejně tak, jako na Goodreads, přečíst třicet knih.


V porovnání s ostatními, kteří za rok přečtou přes sto knih, je to zanedbatelné, ale já jsem vždy radši, když cíl překročím, než když ho nevyplním. Jaké ovšem byly knihy, které jsem za minulý rok přečetla?

  • 1. Ľudská beštia - Émile Zola
  • 2. Starter for ten - David Nicholls
  • 3. Kdybychom se neviděli - Cynthia Hand
  • 4. Leaving time - Jodi Picoult
  • 5. Dívka ve vlaku - Paula Hawkins
  • 6. She is not invisible - Marcus Sedgwick
  • 7. Bazaar of bad dreams - Stephen King
  • 8. Forrest Gump - Winston Groom
  • 9. Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti - Ransom Riggs
  • 10. I'll give you the sun - Jandy Nelson
  • 11.13 minutes - Sarah Pinborough
  • 12. One thing stolen - Beth Kephart
  • 13. The Life and Death of Sophie Stark - Anna North
  • 14. Dánská dívka - David Ebershoff
  • 15. The Art of Being Normal - Lisa Williamson
  • 16. Maestra - L.S. Hilton
  • 17. Illuminae - Amie Kaufmann, Jay Kristoff
  • 18. All the Rage - Courtney Summers
  • 19. This Is Where It Ends - Marieke Nijkamp
  • 20. The Doubt Factory - Paolo Bacigalupi
  • 21. Thanks for the trouble - Tommy Wallach
  • 22. The Nest - Cynthia d'Aprix Sweeney
  • 23. The First Time She Drowned - Kerry Kletter
  • 24. The Boy in the striped pajamas - John Boyne
  • 25. The Reason I Jump - Naoki Higashida
  • 26. Watchlist - Bryan Hurt
  • 27. A Thousand Pieces of You - Claudia Gray
  • 28. Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru - Benjamin Alire Sáenz
  • 29. Breaker - Kat Ellis
  • 30. Proč jsme se rozešli - Daniel Handler
  • 31. Pěna dní - Boris Vian
  • 32. The Knife of Never Letting Go - Patrick Ness
  • 33. Slade House - David Mitchell
  • 34. Dumplin' - Julie Murphy
  • 35. The Cellar - Natasha Preston
  • 36. Me Before You - Jojo Moyes
  • 37. The Followers - Rebecca Wait
  • 38. Dvůr trnů a růží - Sarah J. Maas
  • 39. Salt to the Sea - Ruta Sepetys
  • 40. Concentr8 - William Sutcliffe
  • 41. London Belongs to Us - Sarra Manning
  • 42. Tiny Pretty Things - S. Charaipotra, D. Clayton
  • 43. Stránky světa - Kai Meyer
  • 44. Shiny Broken Pieces - S. Charaipotra, D. Clayton
  • 45. Gemini - Sonya Mukherjee
  • 46. The Bone Sparrow - Zana Fraillon
  • 47. A World Without You - Beth Revis
  • 48. Kdo chytá v žitě - J.D. Salinger
  • 49. Nerve - Jeanne Ryan
  • 50. Dark Matter - Blake Crouch
  • 51. Petr a Lucie - Romain Rolland
  • 52. Beautiful Broken Things - Sara Barnard
  • 53. Replica - Lauren Oliver
  • 54. Bridget Jones's Baby - Helen Fielding
  • 55. Pasažérka - Alexandra Bracken
  • 56. O myších a lidech - John Steinbeck
  • 57. Fantastic Beasts and Where to Find Them - J.K.Rowling
  • 58. Ztráty a nálezy - Eliza Wass
  • 59. In The Dark, In The Woods - Eliza Wass
  • 60. Bol som dlho preč - Ken Kesey
  • 61. Enter Title Here - Rahul Kanakia
  • 62. K majáku - Virginia Wooflová
  • 63. Ugly Love - Colleen Hoover

    A co vy? Zapojujete se do knižní výzvy?

Continue reading Knižní výzva 2017
, ,

Nejlepší filmy zhlédnuté za rok 2016

Zdravím, mí milí čtenáři!
Jelikož bych na blog ráda přispěla i čas od času nějakým filmovým článkem (protože vězte, že v kině jsem jako doma a přes vánoční prázdniny jsem zhlédla tolik filmů, že to snad ani není zdrávo), tak jsem se rozhodla pro vás shrnout ty nejlepší filmy, které jsem za - nyní už uplynulý - rok viděla a ohromily mě.

The Revenant: Zmrtvýchvstání

I přesto, že na tento film jsem slýchala dosti rozporuplné reakce, nedalo mi, abych se jakožto sledovatel filmů nominovaných na Oscara, na tento film nepodívala. Nevím, čím to bylo. Možná tím obřím plátnem v IMAXu, které je, jak uvaděči říkají, tak vysoké, jako kdyby se na sebe postavilo osm slonů (čemuž bych snad i věřila), nebo tou mrazivou, ale krásnou hudbou, která dokreslovala nervově vypjaté situace, či snad skvělým a realistickým příběhem. Ale mě to prostě dostalo. Film nešetří mnohdy nechutnými scénami, ale já jsem dvě a půl hodiny seděla na sedačce s pusou otevřenou dokořán, a když se spustily titulky, ještě pár minut jsem tak zůstala. Realistický, mrazivý a skvělý film.



Room

Jak jistě víte, knižní předloha tohoto filmu je jedna z mých nejoblíbenějších knih vůbec, takže mi to zase nedalo, abych se na film nepodívala. Navíc, i tento film byl nominován na Oscara. A nebyla jsem vůbec zklamaná. Po těle mi neustále běhal mráz po zádech, herecké výkony byly vynikající a já jsem nadevše vděčná, že tak skvělou knižní předlohu dokázali převést na tak skvělý film. Psychologická dvouhodinová jízda, nad níž jistě budete ještě několik dnů přemýšlet.



Dánská dívka

Ach bože, tento film je asi můj nejoblíbenější. Dokázala bych se na něj dívat stále dokola a neomrzel by mě. Nevadí mi, že u něj brečím pokaždé, a to už jsem ho viděla nejméně osmkrát. Hudba je přenádherná. Příběh je úžasný, silný a smutný. Herecké výkony jsou nepopsatelné! Kéž bych mohla pouhými slovy vyjádřit, jak moc mě tento příběh zasáhl a jak moc ho mám ráda. Jednoduše to nejde. Takže se musíte přesvědčit sami. A Eddie Redmayne...
NEBUDU se dále rozněžňovat. Posuďte sami, a basta.



Spotlight

Další film nominovaný na Oscara (dobře, přiznám se - viděla jsem všechny filmy, které byly nominované v kategorii nejlepší film či jiné - herec, herečka...). I přesto, že když jsem pozorovala přímý přenos Oscarů (ano, vstala jsem ve dvě ráno), tak jsem byla lehce zklamaná, že nejlepší film nevyhrál Revenant, tak po pozdějším opakovaném zhlédnutí jsem se utvrdila v názoru, že tento film si to zasloužil. Zabývá se totiž problémem, který se opravdu stal a který je stále v dnešní době aktuální, ale nic moc se s ním nedělá. Zase skvělé herecké výkony a film, který vás jednoznačně rozbrečí. Protože tohle by se dít nemělo. O čempak že mluvím?
Podívejte se sami a uvidíte.



Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

Další z rozporuplných filmů - ti, kteří mají rádi knihu, nemají rádi film, zatímco (jako je to i v mém případě) těm, kterým se nelíbila kniha, se zase líbil film. Jistě, Tim Burton pozměnil schopnosti hlavních postav a kdyby se mi kniha líbila, tak bych jistě také byla naštvaná, o tom není pochyb. Nicméně, film se mi neskutečně líbil, ať už díky efektům či skvělému Timu Burtonovi, který dokázal přenést magii na plátno, a za co ho já neskutečně obdivuji.




Dítě Bridget Jonesové

Mezi těmito dramatickými filmy se může zdát až nepatřičné zařazení i tohoto filmu, ale třetí díl mé oblíbené filmové série Bridget Jones mě neskutečně překvapil. Nebyla to v žádném případě ,,slátanina'' , bylo to doopravdy vtipné a já jsem ráda, že se Bridget po tolika letech zase vrátila, v díle, který svou kvalitou a vtipností jistě předčil druhý díl. Škoda jen, že hlavní herečka kvůli plastikám už vůbec nevypadá tak, jak vypadala...



Fantastická zvířata a kde je najít

Názor na tento film už jistě znáte, zamilovala jsem si ho, i přesto, že do kouzelnického světa jsem nikdy nepatřila. Možná to zapříčinil Eddie Redmayne, krásná hudba a neskutečné efekty, to nevím, nicméně jsem si film užila natolik, že jsem na něj byla schopná jít hned dva dny za sebou a soundtrack si pouštím dodnes.
(A obrázky Eddieho Redmayna si také ukládám dodnes.)



Doctor Strange

Nejsem v žádném případě fanoušek Marvelu, Avengers mě nebavilo a ani na další filmy nemám potřebu se podívat. Nicméně, když se jedná o filmy ,,mimo'' hlavní linii, to znamená kupříkladu Ant-Man, dokážou mě mile překvapit. Stejně tomu bylo tak i u Doctora Strange, hraného Benedictem Cumberbatchem, který se mi velmi líbil, hodně jsem se u něj zasmála a jsem moc ráda, že mě na něj Áďa dotáhla.



Zootropolis

A máme tady animovaný film! Myslím si, že i tento film valná většina z vás viděla. Je vtipný, - lépe řečeno, opravdu hodně vtipný - plný hlášek, které se dnes používají v běžné mluvě a momentů (lenochodi), které posíláme kamarádům v podobě GIFů. Na tento film bych se také dokázala dívat každý den na zlepšení nálady, pokud jste neviděli, určitě napravte!



Adele - Live at Royal Albert Hall

Toto není film, ale záznam z koncertu, ale já jsem ho sem jednoduše musela dát. Zhlédnutí v kině Lucerna na velkém plátně byl jedním z nejlepších zážitků mého života. Nejsem si sice jistá, jak lidi za mnou reagovali, když jsem se neustále houpala na sedačce a šeptala slova písniček, která znám zpaměti, ale já si záznam užila, jako kdybych byla opravdu na koncertě, což je jeden z mých největších snů. Takže alespoň takto jsem ji měla možnost vidět. Neskutečný silný zážitek, z nějž mi dokonce tekly slzy po tváři.


La La Land

Film, který jsem viděla ke konci roku, ale přesto se řadí mezi nejlepší, o čemž svědčí i donedávné vysoké hodnocení na ČSFD - 92%. Někomu by se tento muzikál mohl zdát kýčovitý a přeslazený, ale vězte, že to tak bylo schválně! Film byl plný překrásných písní, je romantický a navíc CHYTŘE vtipný a já už pět dní nonstop poslouchám soundtrack, protože se tohoto filmu jednoduše nemůžu nabažit. A spoustu lidí také ne, o čemž svědčí spoustu nominací na Zlaté Glóby a je jedním z favoritů na Oscara.



zdroje: www.weheartit.com
Continue reading Nejlepší filmy zhlédnuté za rok 2016

sobota 31. prosince 2016

,

Rok na knižním Instagramu

Zdravím, mí milí čtenáři!
Instagram jsem si založila už před dvěma a půl lety, ale předtím jsem ho tolik nepoužívala. Poté ovšem přišlo k nějaké změně a o můj ,,bookstagram'' jsem se začala více zajímat. Pojďme se podívat na výběr těch nejlepších fotek za rok 2016!


Tato fotka vznikla jako fotka do soutěžě CooBoo Queen. 


Byla jsem velmi nadšená, že mám lišku z Malého prince a poté ještě víc, když jsem s touto fotkou vyhrála soutěž u Martinusu!


Když jsem neměla, co dělat, sedla jsem si na Vyšehradě a začala fotit fotky. Tahle vznikla jen náhodou, původně tam měl být můj obličej, ale protože velmi foukal vítr, mobil mi stále sklouzával dolů. :)


Nevím proč, ale tato fotka má téměř 400 ,,lajků''. Asi jsem se zrovna strefila do toho, co se četlo a probíralo nejvíce.


Pamatuji si na první teplý den po dlouhé zimě...


A tady je můj první recenzní výtisk od Martinusu!


CooBoo mě pozvalo na Svět knihy a navázalo spolupráci! :)


Focení s Áďou, také natáčení jejího prvního videa. :)


Kéž by už bylo zase takhle teplo!


A můj druhý recenzní výtisk od Martinusu!


První posezení s Aničkou! Bylo to skvělé! :)


Tady už je léto a můj ,,přerod'' na trochu jiné fotky. 


I tato fotka dostala hodně lajků! Chtěla jsem, aby mi vlasy byly vidět víc, ale na to jsou moc krátké. :)


Pokus o umělecké fotky a mé milované Hunger Games.


Toronto, chci zpět! Fotka od Niagarských vodpoádů. 


A tady už jsou knihy, které jsem si koupila v Torontu! Byla bych si jich koupila víc, ale nezavřela bych už kufr. :)


Focení LookBooku pro Martinus a následný stream! 


Od Neoluxoru jsem s mým velkým potěšením vyhrála tuto nádhernou tašku, kterou s pýchou stále nosím! 


Setkání s Rutou Sepetys. To nepotřebuje žádná slova.


A tady už je Humbook a spoustu úžasných holek! :)


Došel mi můj první Owlcrate!


A tady začíná má obsese s Fantastickými zvířaty.



Nový přírůstek do Funko rodiny - kocour Šklíba od kamarádky a spolužačky Aničky aneb 18. narozeniny! 


A tady jsou ponožky od Aničky!


A tady dárky k Vánocům od Káti a Nonči! :) 





Continue reading Rok na knižním Instagramu

středa 28. prosince 2016

Enter Title Here


Autor: Rahul Kanakia

Nakladatelství: Hyperion

Rok vydání: 2016 (originál)

Žánr: YA 

Reeshma netouží po ničem jiném, než být přijata na Stanford. Sama o sobě sice ví, že se tam určitě dostane, protože na jedné z nejprestižnějších středních škol v jednom z nejdražších měst v Americe je nejlepší. To jí ovšem k přijetí nestačí. Potřebuje něco, díky čemu bude vyčnívat. A jako na zavolanou se jí ozve literární agentka. Reeshma si je jistá, že jí tohle na Stanford dostane. Je tu ovšem jeden ,,menší problém'' - musí napsat knihu.


Spisovatel Rahul Kanakia dokázal vytvořit charakter tak nesympatický, a přesto vás přinutil knihu číst, dokud jste neotočili poslední stránku příběhu a nepřečetli poslední slovíčko. Proč? Hlavním důvodem je hlavní postava Reeshma. Reeshma byla od začátku velmi cílevědomá.
Možná až příliš. 
I přesto, že byla na vrcholu, chtěla stále víc. Když nedostala A+, ale pouhé A, šla si stěžovat za učitelem a vysvětlila mu nespočet důvodů, proč by tato práce měla být oceněna lépe. Učitelé to s ní už po dlouhodobých hádkách vzdali. Vždyť by je přeci klidně zažalovala, když už jednou zažalovala školu! Reeshma si ovšem jde za svým a nevadí jí, že nemá žádné přátele a nikdo jí nemá rád. S tím se musí smířit, když je nejlepší. Ona to o sobě moc dobře ví. 

Reeshmě se ozve literární agentka, která jí nabídne spolupráci. Reeshma ví, že tohle je její klíč k přijetí na Standford, a tak její nabídku s radostí přijme. Musí ovšem napsat knihu. Jenže o čem jí má Reeshma psát? A navíc, jak to má stihnout za pouhý měsíc, aby si ten fakt, že má literární agentku, stihla zapsat na přihlášku? Reeshma se ovšem nebojí použít i pár protizákonných praktik, které samozřejmě dříve či později vyplují na povrch, a tak je její ,,dokonalá'' budoucnost ohrožena. 

Tuto knihu jsem stále nechávala ležet na polici. Bála jsem se, že se zase ,,popálím'' a bude to jen další z příběhů, který přečtu a za pár dní si nebudu pamatovat, o čem byl. Když už ovšem nebylo zbytí, sáhla jsem po ní, oprášila prach a rozečetla ji.
A dokázala mě překvapit.
Nejspíše díky nejvíce nesympatickému charakteru, jaký byl kdy vytvořen. Reeshma v podstatě neměla žádné sociální cítění, klidně zraňovala lidi kolem sebe, aby dosáhla toho, co chce. Navíc to, jak se stále vychvalovala mi už také lezlo na mozek. Vlezla mi na mozek ovšem asi až moc, protože mě to stále nutilo číst a číst a přistihla jsem se, že se opravdu těším, až budu zase číst dál. Příběh se totiž neustále stupňoval a Reeshma se čím dál více zamotávala do vlastních špatných rozhodnutí, že jsem se nemohla dočkat, až se dozvím, jak to s ní skončí. Navíc se mi líbilo, že její kniha, kterou psala, byla ve formě deníkových zápisků, takže jsme mohli nahlédnout přímo do jejího nitra. 

Jednoduše, Enter Title Here není typická ,,youngadultovka''. Přečíst si jí mohou rozhodně i starší a věřím, že je také alespoň trochu připoutá ke křeslu. Budete jistě mnohokrát kroutit hlavou a myslet si, co ještě ta holka je schopná udělat. Ale v konečném důsledku budete z knihy překvapeni. Tak, jak jsem byla já.

Hodnocení:
8/10

Continue reading Enter Title Here