čtvrtek 29. června 2017

Hana


Autor: Alena Mornštajnová

Nakladatelství: Host

Rok vydání: 2017 (originál)

Srdceryvný příběh, který dojal, rozbrečel, zasáhl a ranil mnoho čtenářů. Knize jsem dlouho odolávala. Ale nakonec jsem neodolala a všemi opěvovanou Hanu si pořídila.


Kniha Hana pochází z pera Aleny Mornštajnové, která už pár knih vydala a její jméno není zdaleka neznámým pojmem. Snad nikdy ovšem její knihy nevyvolaly v literárním světě takový poprask, jako právě kniha s jednoduchou, ale přitom tak krásnou obálkou - Hana.

Příběh už ovšem krásný zdaleka není. Seznamujeme se s Mirou, která žije s rodiči a jejími dvěma sourozenci v Meziříčí pár let po skončení druhé světové války. Myslí si, že z nejhoršího jsou venku. Stačí ovšem jeden detail a jejich životy se změní navždy. V tomto případě šlo o neposlušnou Miru, která neuposlechla zákaz maminky, za což si nezasloužila lahodně vypadající žloutkový věneček jako dezert na maminčiny narozeniny. 
Právě žloutkový věneček, který byl Miře odmítnut, ovšem způsobil tu hroznou tragédii, kvůli které se Miřina rodina nakazila smrtelnou nemocí, které nakonec všichni, až na Miru, podlehli. A Mira je najednou sama. Tedy, ne tak úplně. Ještě má svou zvláštní, nemluvnou tetu Hanu, která bydlí v domě na náměstí. Jak se o ní ovšem Hana postará, když není pomalu schopná se postarat sama o sebe?

Hana je kapitola sama o sobě, o čemž ostatně svědčí druhá třetina knihy, kde se popisuje její život, který z ní udělal to, čím je. Vyhublou ženu bez manžela a dětí, chodící neustále v černém jako přízrak a žmoulající krajíce chleba. Není divu, že o ní lidé nemají zrovna valné mínění. K jejímu podivínství má ovšem pádné důvody. Poslední třetina knihy nás seznamuje se sestrou Hany a Miřinou maminkou, která také neměla zrovna lehké dětství.
Všechny tyto životní osudy a příběhy dávají dohromady srdceryvný příběh, který vás chytne ihned od první stránky, už jen díky velice poutavému psaní paní Mornštajnové. Nebudu lhát, když řeknu, že jsem parkát i zamáčkla slzu. Jak se ostatně referuje v anotaci na obálce, je to pocit, jako kdybyste sledovali film. Napínavý, depresivní, srdceryvný film. Autorka vše dokázala popsat do nejmenšího detailu a věřila jsem jí každičké slovo.

Přesto jsem nucena nedat knize to nejvyšší hodnocení. Proč? Sama to nějak nedokážu vysvětlit, ale možná to bude hlavně kvůli tomu, že konec jsem čekala trošku jiný. Průběh knihy mě osobně zasáhl mnohem víc, než její konec. Jistě, smutné a depresivní to bylo a určitě bych knihu doporučila si přečíst, jenže malé semínko nejistoty mi jednoduše brání knihu ocenit nejvyšším hodnocením a referovat o ní jako o nejlepší knize, kterou jsem kdy četla. Byla vynikající. Ale ne tolik, jak jsem si myslela, že bude.



Hodnocení:
8,5/10


0 komentářů, za které jsem ráda!:

Okomentovat

Děkuji moc za přečtení a okomentování! :)