Klářiny knihy - Ceny blogu Klářiny knihy 2016

Continue reading Klářiny knihy - Ceny blogu Klářiny knihy 2016

Rok na knižním Instagramu

Zdravím, mí milí čtenáři!
Instagram jsem si založila už před dvěma a půl lety, ale předtím jsem ho tolik nepoužívala. Poté ovšem přišlo k nějaké změně a o můj ,,bookstagram'' jsem se začala více zajímat. Pojďme se podívat na výběr těch nejlepších fotek za rok 2016!

Tato fotka vznikla jako fotka do soutěžě CooBoo Queen. 

Byla jsem velmi nadšená, že mám lišku z Malého prince a poté ještě víc, když jsem s touto fotkou vyhrála soutěž u Martinusu!

Když jsem neměla, co dělat, sedla jsem si na Vyšehradě a začala fotit fotky. Tahle vznikla jen náhodou, původně tam měl být můj obličej, ale protože velmi foukal vítr, mobil mi stále sklouzával dolů. :)

Nevím proč, ale tato fotka má téměř 400 ,,lajků''. Asi jsem se zrovna strefila do toho, co se četlo a probíralo nejvíce.

Pamatuji si na první teplý den po dlouhé zimě...

A tady je můj první recenzní výtisk od Martinusu!

CooBoo mě pozvalo na Svět knihy a navázalo spolupráci! :)

Focení s Áďou, také natáčení jejího prvního videa. :)

Kéž by už bylo zase takhle teplo!

A můj druhý recenzní výtisk od Martinusu!

První posezení s Aničkou! Bylo to skvělé! :)

Tady už je léto a můj ,,přerod'' na trochu jiné fotky. 

I tato fotka dostala hodně lajků! Chtěla jsem, aby mi vlasy byly vidět víc, ale na to jsou moc krátké. :)

Pokus o umělecké fotky a mé milované Hunger Games.

Toronto, chci zpět! Fotka od Niagarských vodpoádů. 

A tady už jsou knihy, které jsem si koupila v Torontu! Byla bych si jich koupila víc, ale nezavřela bych už kufr. :)

Focení LookBooku pro Martinus a následný stream! 

Od Neoluxoru jsem s mým velkým potěšením vyhrála tuto nádhernou tašku, kterou s pýchou stále nosím! 

Setkání s Rutou Sepetys. To nepotřebuje žádná slova.

A tady už je Humbook a spoustu úžasných holek! :)

Došel mi můj první Owlcrate!

A tady začíná má obsese s Fantastickými zvířaty.

Nový přírůstek do Funko rodiny - kocour Šklíba od kamarádky a spolužačky Aničky aneb 18. narozeniny! 

A tady jsou ponožky od Aničky!

A tady dárky k Vánocům od Káti a Nonči! :) 

Continue reading Rok na knižním Instagramu

Enter Title Here

Autor: Rahul Kanakia

Nakladatelství: Hyperion

Rok vydání: 2016 (originál)

Žánr: YA 

Reeshma netouží po ničem jiném, než být přijata na Stanford. Sama o sobě sice ví, že se tam určitě dostane, protože na jedné z nejprestižnějších středních škol v jednom z nejdražších měst v Americe je nejlepší. To jí ovšem k přijetí nestačí. Potřebuje něco, díky čemu bude vyčnívat. A jako na zavolanou se jí ozve literární agentka. Reeshma si je jistá, že jí tohle na Stanford dostane. Je tu ovšem jeden ,,menší problém'' - musí napsat knihu.

Spisovatel Rahul Kanakia dokázal vytvořit charakter tak nesympatický, a přesto vás přinutil knihu číst, dokud jste neotočili poslední stránku příběhu a nepřečetli poslední slovíčko. Proč? Hlavním důvodem je hlavní postava Reeshma. Reeshma byla od začátku velmi cílevědomá.

Možná až příliš. 

I přesto, že byla na vrcholu, chtěla stále víc. Když nedostala A+, ale pouhé A, šla si stěžovat za učitelem a vysvětlila mu nespočet důvodů, proč by tato práce měla být oceněna lépe. Učitelé to s ní už po dlouhodobých hádkách vzdali. Vždyť by je přeci klidně zažalovala, když už jednou zažalovala školu! Reeshma si ovšem jde za svým a nevadí jí, že nemá žádné přátele a nikdo jí nemá rád. S tím se musí smířit, když je nejlepší. Ona to o sobě moc dobře ví. 

Reeshmě se ozve literární agentka, která jí nabídne spolupráci. Reeshma ví, že tohle je její klíč k přijetí na Standford, a tak její nabídku s radostí přijme. Musí ovšem napsat knihu. Jenže o čem jí má Reeshma psát? A navíc, jak to má stihnout za pouhý měsíc, aby si ten fakt, že má literární agentku, stihla zapsat na přihlášku? Reeshma se ovšem nebojí použít i pár protizákonných praktik, které samozřejmě dříve či později vyplují na povrch, a tak je její ,,dokonalá'' budoucnost ohrožena. 

Tuto knihu jsem stále nechávala ležet na polici. Bála jsem se, že se zase ,,popálím'' a bude to jen další z příběhů, který přečtu a za pár dní si nebudu pamatovat, o čem byl. Když už ovšem nebylo zbytí, sáhla jsem po ní, oprášila prach a rozečetla ji.

A dokázala mě překvapit.

Nejspíše díky nejvíce nesympatickému charakteru, jaký byl kdy vytvořen. Reeshma v podstatě neměla žádné sociální cítění, klidně zraňovala lidi kolem sebe, aby dosáhla toho, co chce. Navíc to, jak se stále vychvalovala mi už také lezlo na mozek. Vlezla mi na mozek ovšem asi až moc, protože mě to stále nutilo číst a číst a přistihla jsem se, že se opravdu těším, až budu zase číst dál. Příběh se totiž neustále stupňoval a Reeshma se čím dál více zamotávala do vlastních špatných rozhodnutí, že jsem se nemohla dočkat, až se dozvím, jak to s ní skončí. Navíc se mi líbilo, že její kniha, kterou psala, byla ve formě deníkových zápisků, takže jsme mohli nahlédnout přímo do jejího nitra. 

Jednoduše, Enter Title Here není typická ,,youngadultovka''. Přečíst si jí mohou rozhodně i starší a věřím, že je také alespoň trochu připoutá ke křeslu. Budete jistě mnohokrát kroutit hlavou a myslet si, co ještě ta holka je schopná udělat. Ale v konečném důsledku budete z knihy překvapeni. Tak, jak jsem byla já.

Hodnocení:

8/10

Continue reading Enter Title Here

Klářiny knihy - Vánoční nadílka!

Continue reading Klářiny knihy - Vánoční nadílka!

Souboj knih - Hunger Games vs. Divergence

Zdravím, mí milí čtenáři!
Vítejte u dalšího dílu Souboje knih! Tentokrát spolu budou soupeřit hodně srovnávané Hunger Games a Divergence. Která z nich vyhrává u mě?

Jak jsem se ke knihám dostala

Co se týče Hunger Games, moje sestra Áďa mě dotáhla na film do kina. Já jsem vůbec neměla potřebu to vidět. Nicméně, za to, že mě nakonec donutila, jsem jí neskonale vděčná, protože se mi příběh líbil natolik, že jsem ihned musela mít knihu.

Poprask kolem Divergence jsem nejdříve vůbec nevnímala. Když jsem ovšem neměla co číst (znáte to), rozhodla jsem se pro tuto knihu.

Příběh

Myslím si, že příběh jednotlivých knih už dobře znáte, i přesto, že jste třeba ani jednu nečetli. Tyto knihy totiž kralují všem YA a dystopickým žebříčkům.
Dobře, trošku vám příběhy přiblížím, jen pro jistotu. Hunger Games se odehrává v troskách Severní Ameriky, kde se rozprostírá dvanáct krajů. Hrdinové příběhu, Katniss a Peeta, pochází z toho nejvzdálenějšího dvanáctého kraje. Jako každý rok, i tento rok se pořádají takzvané Hunger Games, které vznikly na základě mírové smlouvy Kapitolu, který tím chtěl zaručit, že už se kraje proti Kapitolu nikdy nevzbouří. Katniss a Peeta byli vybráni tento rok. Hunger Games jsou ovšem hry o život. Hlavním úkolem účastníků je zabít ostatní hráče, dokud nezbyde jeden jediný, který se stává vítězem.

Divergence též patří do dystopického odvětví. Zde si ovšem mladí vybírají mezi pěti frakcemi, kam musí složit zkoušky. Většinou se nestává, že by dítě odešlo z frakce, v níž vyrůstalo. To ovšem neplatí o Tris, která se cítí, že do frakce Obětavost úplně nepatří. Při ceremoniálu si tak překvapivě vybere Neohroženost. Jak ovšem dívka z Obětavosti může v takové frakci přežít?

Postavy

Katniss a Peeta jsou mými nejolíbenějšími postavami/párem vůbec. Především tedy Peeta. Neříkám, že bych Katniss nesnášela, jako to říkají i nějací zarytí fanoušci této série. Jistě, má své minusy, ale myslím si, že je rozhodně mnohem lepší charakter než Gale. Galea opravdu ráda nemám. Mým miláčkem je ale obětavý a starostlivý Peeta.

V Divergenci je mým favoritem samozřejmě Tris, je odvážná a zajímavá. Čtyřka mi také nevadil a bratr Tris, Caleb, mě vyloženě štval, ale jelikož ho ve filmu hrál Ansel Elgort, tak tam jsem ho měla radši než Čtyřku.

Konec

Jelikož jsou Hunger Games trilogií, konec je samozřejmě otevřený. Stejně tomu je i u Divergence, ani u jedné knihy mi to nevadí.

Obálky

I zde musím souhlasit s oběma knihami, obálky se mi líbí, protože na každé je ,,symbol'' dané knižní série.

Konečný verdikt

I přesto, že si pamatuji, jak jsem Divergenci četla jedním dechem, musím říct, že Hunger Games u mě jednoznačně vyhrává. Takový pocit, jaký jsem měla při čtení Hunger Games, se už nikdy neopakoval. Zatímco u Divergence se mi nejvíce líbil první díl a další díly už byly jen průměrné (navíc - ten poslední díl!), u Hunger Games se mi líbí celá série.

Hunger Games budou vždy nejlepšími knihami, co jsem kdy četla. 

zdroje: www.weheartit.com

Continue reading Souboj knih - Hunger Games vs. Divergence

Nejlepší knihy pro... milovníky napínavých thrillerů

Zdravím, mí milí čtenáři!
Tentokrát jsem si pro vás v dalším dílu Nejlepší knihy pro... připravila pár mých favoritů - thrillerů, u nichž vám možná budou i vstávat chlupy na rukou.
...
No dobře, možná trošičku přeháním. I tak budu ráda, když se na tipy podíváte se mnou!

Nejdříve se v žebříčku podíváme na mou mnohokrát zmiňovanou oblíbenou knihu Zmizelá od Gillian Flynn, která je podle mého mistryní ve svém oboru, a to ve psaní neskutečně napínavých thrillerů, z nichž se vám doopravdy budou ježit chlupy na rukou, protože příběhy, které se dokážou zrodit v její hlavě, jsou děsivé, neúprosné a velmi napínavé. Jistě víte, o čem příběh pojednává, takže jen ve zkratce - Amy a Nick jsou již pět let spolu. Nejsou ovšem vůbec šťastní a Nick se chystá se s Amy v den jejich pátého výročí rozvést. Jaká je ale náhoda, že Amy se právě v tento den začne pohřešovat? Pokud bych si měla vybrat jeden jediný thriller, který mě dokázal připoutat k posteli na několik hodin, abych se konečně dozvěděla, jak všechno dopadlo, a kde je v polovině knihy takový obrat, že jsem málem z té postele spadla, byla by to právě Zmizelá. I autorčiny další knihy - Temné kouty a Ostré předměty - jsou vynikající, ale Zmizelá je z nich jednoznačně nejlepší.

Dalším thrillerovým příběhem, který jsem si pro vás přichystala, je 13 minutes od Sarah Pinborough, který jsem dostala od Guardianu. Téměř vůbec jsem netušila, o čem příběh pojednává. Sice se řadí spíše mezi thrillery pro teenagery, dospělé to asi moc neosloví (i když, podle věku jsem už vlastně taky dospělá a mě to oslovilo hodně... kde se stala chyba?). Nicméně, příběh se zabývá dívkou, která byla 13 minut pod vodou mrtvá. Naštěstí se jí podařilo zachránit. Jak je ovšem možné, že byla pod vodou? Strčil jí tam snad někdo? Spadla tam sama? Na tyto a ještě více otázek vám odpoví tato skvělá napínavá kniha, která se rozhodně řadí mezi nejpřekvapivější knihy, co jsem letos četla.

Dále tady máme mého milovaného spisovatele Patricka Nesse a první díl jeho trilogie Chaos s názvem The Knife of Never Letting Go. Patrick Ness mi každou jeho další knihou dává najevo, že má právo se řadit mezi mé nejoblíbenější spisovatele, protože i příběhy, které bych jinak, myslím si, nepřečetla, dokáže napsat tak poutavě, že mi u nich mnohdy ukápne i slza (kupříkladu A Monster Calls). Ani The Knife of Never Letting Go nebyla výjimkou. Úžasný příběh o Toddovi, který žije ve městě, kde žijí jen muži, kteří navzájem slyší myšlenky všech ostatních, dostane jistojistě i vás. Todd totiž jednou v lese narazí na ticho. A také na dívku. Přitom dívky v jejich městě vymřely.

Narozdíl od 13 minutes a The Knife of Never Letting Go, The Leftovers je kniha spíše pro dospělé. Na motivy této knihy byl natočen i stejnojmenný seriál. Já jsem ovšem dala na knihu a myslím, že to bylo správné rozhodnutí. Příběh je velmi originální - na Zemi z neznámého důvodu zmizí 2 procenta populace, bez jakékoli příčiny. Rodiny tak během momentu přijdou o rodiče, o strejdy, sestry či synovce. Na Zemi proto začínají vznikat i různé sekty, které si vysvětlují, proč tento ,,armageddon'' nastal. Toto čtivo je opravdu velmi napínavé a určitě ho doporučuji.

Poslední knihou je Shutter Island od Denise Lehaneho. Prokletý ostrov jsem nejdříve viděla jako film a doteď je jedním z mých nejoblíbenějších filmů, nejen díky atmosféře, která vás nechá napjaté po celou dobu filmu, ale také díky konci, kvůli kterému zíráte na tmavou obrazovku ještě deset minut poté, co dojely titulky. Knihu jsem dlouho nemohla vůbec sehnat, všude byla beznadějně vyprodaná. Nakonec mi pomohl web Book Depository a kniha mi za pár týdnů přišla. Věřím, že kdybych film předtím neviděla, rozhodně bych byla hodně napjatá a z příběhu přímo unešená. Tady mi ovšem bohužel uškodilo, že jsem už věděla, o čem příběh bude. Kniha nebyla vůbec špatná, ale už se jednoduše nedostavil takový efekt, jako při sledování filmu poprvé.

A to jsou mé thrillerové tipy! Máte vy nějaké, které v seznamu chybí?

Continue reading Nejlepší knihy pro... milovníky napínavých thrillerů

Jó, Knihovánoce, Vánoce přicházejí...

Vánoce jsou tady!
Ale to vám jistě říkat nemusím. O to se postarala vánoční výzdoba v obchodech, která začala už poslední týden listopadu, reklamy nabízející všechno od zubního kartáčku až po hračku pro psa, které jednoduše musíte mít. I přesto, že mnoho lidí tento vánoční shon a humbuk (všimněte si, prosím, mé narážky na Skrblíka a Vánoční koledu - humbuk!) přímo a vysloveně nenávidí a kelímky se sněhuláčky z kaváren s radostí vyhazují do koše. Já mezi ně ovšem nepatřím. Nedá se říci, že bych Vánoci žila hned od první koledy, která zazní v obchodě, ale když už nastane prosinec, začínám se těšit a polovina vánočních dárků už leží schovaná ve skříni. S radostí piji horkou čokoládu v roztomilých kelímcích a píšu si dlouhý list knižních přání...

Jaké knihy si přeji?

Otázka, která možná zajímá vás všechny, kteří jste rozklikli tento článek (a pokud jste ho rozklikli z jiných důvodů, snad zabavím i vás. Jenomže, nebude to tak jednoduché! Knihy jsem si sama objednávala, takže vím téměř s jistotou, které dostanu. Ale abych pravdu řekla, ani si je už nepamatuji. Nicméně, jelikož plánuji natočít knižní přírůstky za prosinec (jedno z mých nejoblíbenějších videí), tak vám zatím neprozradím, které to jsou. Určitě se tam objeví nějaký Patrick Ness či hodně doporučovaná Coleen Hoover. Ale víc ani muk!

Vánoční filmy

Jak jistě víte, protože jsem to již mnohokrát zmiňovala, filmy jsou po knihách mou největší vášní. Když se ovšem nachýlí vánoční čas, znamená to pro mě, že přepnu a budu koukat pouze na filmy s vánoční tématikou?
Absolutně ne.
Samozřejmě, každý zná Grinche, Shrekoledu či Polární expres. Když tyto filmy dávají v televizi, tak neodolám a podívám se na ně. Jediný film, který jsem viděla nedávno poprvé (i přesto, že jsem byla v tom, že jsem ho už viděla) a který bych si ihned pustila znovu, jsou Ukradené Vánoce Tima Burtona. Ani ne hodinu a půl trvající muzikál v hlavní roli s Jackem Skeletonem, který se z Halloween Townu dostane na chvíli do Christmas Townu, přičemž poté touží uspořádat Vánoce i u něj v městě, je přenádherný. Písničky se nevnucují, budou vám chvíli znít v hlavě jako sladká melodie, a i přesto, že to není film pro ty úplně nejmenší,(je to Tim Burton, no tak) myslím si, že rozhodně je nejlepší. Pro mě tedy určitě.

There’s children throwing snowballs, instead of throwing heads
They’re busy building toys and absolutely no one’s dead.
There’s frost on every window
Oh, I can’t believe my eyes!
And in my bones I feel the warmth that’s coming from inside
Oh, look! What’s this? They’re hanging mistletoe
They kiss? Why that looks so unique.
Inspired! They’re gathering around to hear a story
Roasting chestnuts on a fire.
What’s this?
What’s this, in here? They’ve got a little tree.
How queer. And who would ever think?

Cukroví, na které nedám dopustit

PERNÍČKY! Nejsem na vanilkové rohlíčky, hnízda či linecké, to mi nikdy moc nechutnalo. Na co ovšem nedám dopustit jsou výborné perníčky, na které se těším každé Vánoce a ještě před Štědrým dnem ujídám kousek po kousku. A pak se vždycky divím, kam se poděly. Nicméně, cukroví v naší rodině je celkově dost netradiční. Místo toho, abychom napekli tradiční české cukroví, napečeme si různé koláčky, které nám určitě chutnají, a nemusí být jen vánoční. V současné době ujíždím i na sušenkách s arašídovým máslem, které jsme napekli. MŇAM!

Dovolte mi malou pauzu - jdu si dát sušenku.

Knihy s vánoční tématikou

Vlastním nějaké takové knihy s povídkami týkajících se Vánoc či zimi jako Let it snow?
Ne.
Abych pravdu řekla, vůbec se mi nechce do těchto šťastných zamilovaných příběhů. Radši si o Vánocích přečtu nové knihy, co jsem dostala.

Kam ráda chodím ve vánočním čase

S vánočním časem mám spojenou každoroční návštěvu čokoládovny v Praze blízko Betlémské kaple. Jejich čokoláda je nezapomenutelná a dezerty - netřeba povídat! Jednoduše famózní! Na tuto čokoládovnu s Áďou nedáme dopustit a za rok jí navštívíme klidně několikrát. Samozřejmě ráda navštěvuji vánoční trhy, (letos jsem měla podruhé v životě trdelník!) a to nejen v Praze, ale i v Drážďanech, kam jsem měla to štěstí se tento rok také podívat.

Co ráda dělám o vánočních prázdninách

I přesto, že tento rok jsou Vánoce nepředstavitelně krátké, i tak doufám, že se mi podaří alespoň dvakrát navštívit kino, projít se po povánoční Praze, psát na blog, točit videa a scházet se s kamarádkami a trávit čas s rodinou.

A to by byl konec vánočního článku! Přeji vám krásné prožití vánočních svátků a pokud možno, co nejvíce knih!

Continue reading Jó, Knihovánoce, Vánoce přicházejí...

Bol som dlho preč

Autor: Ken Kesey

Nakladatelství: Tatran 

Rok vydání: 1979, 1962 (originál)

Žánr: drama

Bestseller ze šedesátých let minulého století Bol som dlho preč (Vyhoďme ho z kola ven) se zasloužené slávy dočkal až po filmovém zpracování Přelet nad kukaččím hnízdem v hlavní roli s Jackem Nicholsonem, který ztvárňuje Randela McMurphyho, muže, jehož hlavním úkolem je vnést trochu života do umírajícího oddělení na psychiatrii, kam byl se svými problémy s chováním poslán.

Oddělení, kde je každý den stereotypem, se po příchodu McMurphyho, irského muže se zrzavými vlasy a zálibou v ženách a alkoholu, změní o 360 stupňů. Předtím si pacienti (jemnovitě kupříkladu Billy Bibbit, koktající mladý muž) vystačili s kartami, které je zabavily každý den, s nekonečnými prohlídkami od lékařů a s podpůrnými skupinami. Byli jednoduše ,,pod pantoflem'' Velké Sestry, která nad oddělením vládla tvrdou rukou. 

To si ovšem nechce nechat v podstatě ,,normální'' McMurphy líbit a začne si na sestru dovolovat, čehož si všimne samotný vypravěč příběhu, náčelník Bromden, který má jednoduchý úkol, jak to na oddělení vydržet - hrát hluchoněmého. Tak se vždy dozví, co vedení chystá a nemusí se zapojovat do potupných konverzačních skupin. 

McMurphy začne vyjednávat věci, na které nikdo předtím neměl dostatek odvahy, což se samozřejmě Velké Sestře nelíbí, a tak tito dva mezi sebou svádějí tichý, ale nelítostný boj. 

Je na McMurphym, aby ostatním ukázal, že v životě je spoustu maličkostí, za které je třeba bojovat. Někteří jsou tam totiž tak dlouho, že na normální život dočista zapomněli.

Velká Sestra si to ovšem nenechá líbit.

,,Došľaka, to je ale akási smutná partia. Chlapci, pokiaľ vidím, nevyzeráte takí šibnutí.'' Pokúša sa ich rozohriať, podobne ako licitátor, ktorý trúsi žarty, aby rozohrial dav, kým sa začne vydražovať. ,,Ktorý z vás si namýšľa, že je najvačšmi šibnutý? Kto je najvačší cvok? Kto organizuje tie kartové partie? Som tu prvý deň a naozaj chcem hneď na začiatku urobiť na príslušného človeka dobrý dojem, ak mi dokáže, že je príslušným človekom. Kto je tu najkapitálnejší cvok?

Bol som dlho preč jsem si chtěla přečíst nejen proto, že se nachází v seznamu naší doporučené četby, ale hlavně proto, že jsem film viděla už nejméně třikrát a byla jsem z něj naprosto unešená. 

Filmoví herci jsou v něm úžasní a celkový příběh má v sobě tolik mouder, že vám dvouhodinový film uteče jako voda. 

Nyní ovšem ke knize. Pokud si myslíte, že vám kniha po shlédnutí filmu už nic nedá, tak jste na velkém omylu. Příběh je totiž velmi odlišný od filmové adaptace. 

Jistě, hlavní zápletka je stejná, to samé platí i o postavách. Nicméně, v knižním příběhu je mnohem více detailů, které ve filmu chybí. Když jsem knihu četla, nemohla jsem si pomoct a neustále myslet na ten fakt, že je to opravdu velmi odlišné od filmu. 

Na druhou stranu, pokud si ji přečtete, vyjasní se vám pár situací, nad kterými jste si u filmu například lámali hlavu. Navíc, velmi zajímavé je i to, že příběh vypráví náčelník Bromden, který ve filmu zdaleka není vykreslený tak, jak by si to zasloužil. Na čtení to není úplně jednoduchá kniha, což se samozřejmě dá říci i o filmu. Místy je to vtipné, místy zase depresivní. 

Nicméně, myslím si, že i tady bude platit zásada - pokud jste dříve viděli film, bude se vám líbit více než kniha či pokud jste dříve četli knihu, bude se vám líbit více, než film. U mě to tak rozhodně je. 

I přesto, že si myslím, že Ken Kesey napsal vynikající dílo, nedá mi to, ale musím s těžkým srdcem říct, že film se mi líbil více. 

Hodnocení:

6/10

Continue reading Bol som dlho preč

Klářiny knihy - Owlcrate box a překvapení od Martinusu!

Continue reading Klářiny knihy - Owlcrate box a překvapení od Martinusu!

In The Dark, In The Woods

Autor: Eliza Wass

Nakladatelství: Quercus

Rok vydání: 2016 (originál)

Žánr: napětí, drama

Nebojte se, děti. Nemusíme se snižovat k lidem. Lidé jsou špatní. Jenom naši rodinu Bůh nakonec vezme k sobě a budeme žít všichni pospolu. V nebi. 

Zdají se vám tyto věty mrazivé, děsivé? Tak přesně v tomto duchu se nese celá kniha s názvem In The Dark, In The Woods.

Autorka knihy Eliza Wass dokázala napsat mrazivý příběh o rodině šesti sourozenců, kteří jsou odmala vychováváni v silné katolické víře, jejich otec se nazývá jakýmsi ,,zástupcem'' Boha na zemi a je si jistý, že jednou se jeho snaha vyplatí a celá jeho rodina bude přijata Bohem a žít pospolu v nebi. Na co nějaké moderní vymoženosti. Na co mít přátele. Na co se vůbec o něco starat, když stejně dřív či později odejdou a nikdo po nich nebude smutnit. Žijí odděleně sami v lese, obklopeni výtisky Bible a ,,dodatkům'' k Bibli, jejichž autorem je právě jejich otec. 

Jelikož v tomto prostředí děti vyrůstají odmala, nepřijde jim to až tak zvláštní. Ostatní lidé prostě a jednoduše nebudou přijati do nebe, jejich chyba. Castley si ale začíná uvědomovat, že tohle není ani zdaleka život, který by si představovala. Když vidí ve škole (chodit do školy stálo taky dlouhé přetahování), jak žijí ostatní - mají nejnovější typy mobilů (tedy, alespoň nějaký mobil), můžou nosit krátké džínové kraťasy, mají kluky. Jenom ona a její sourozenci jsou ,,bizarními atrakcemi'' školy, které se nikdy s nikým jiným nebaví, pokud to není nezbytně nutné. Castley ale už dál v této ,,zfanatizované'' rodině žít nechce a začne se vzpouzet. To ovšem netuší, jak těžké to bude...

Další z příběhů pojednávajících o nebezpečí přílišnému odevzdání se náboženství, či dokonce začínající rodinné sektě, se začínající spisovatelce Elize Wass velmi povedl. Jistě, spisovatelka se snaží, i když je to trochu rušivé, ohlédneme-li se na pravou podstatu příběhu, rozvíjet nějaký románek, aby se u toho teenageři neunudili (tím myslím ty teenagery, kteří v každé knize musí mít milostný příběh). Někdy tam tuto linii ovšem vtlačuje až násilně, což je v konečném důsledku škoda. Co se týče hlavních postav, kromě Castley a jejího bratra Caspara si v podstatě všechny ostatní zajisté budete plést, protože jejich charaktery moc nevykreslila. Já osobně jsem se v nich ztrácela. Navíc příběh mohl být trošku lépe ukončený, konec se mi zdál lehce odbytý. Tak už to ovšem u většiny knih bývá, což je škoda, když je obsah dosti obstojný. 

Pokud se vám líbil film Tohle je náš svět (Captain Fantastic), tak tahle kniha bude přesně pro vás. Nejedná se v ní sice úplně o tom samém, ale hned, jak jsem si přečetla anotaci, tak mě napadlo, že nějaká podobnost zde přece jen bude - i tady se otec snaží vychovávat své děti hluboko v lesích, téměř oddělené od civilizace a okolního světa. I když je nutno říct, že film pojednávající o tomto tématu se mi líbil o trochu víc než kniha o tématu náboženském.

Na závěr je také nutno podotknout, že co se týče knih s touto ,,zfanatizovanou'' náboženskou tématikou, více bych doporučila The Followers, která je opravdu napěchovaná emocemi od začátku až do konce. Pokud jste ovšem tuto knihu již četli, rozhodně je In The Dark, In The Woods správným pokračováním.

I přes pár nedostatků jí hodnotím velmi dobře.

Za recenzní výtisk moc děkuji Martinus.cz! Knihu si můžete koupit zde.

Hodnocení:

7/10

Continue reading In The Dark, In The Woods

Návštěva v Drážďanech aneb poprvé jsem se prošla i po městě

Když nám profesorka ve škole oznámila, že naše třída pojede o vánočním čase do Drážďan (což nám oznámila asi tak dva týdny předem), už jsem začínala být nedočkavá. Jet do Drážďan a podívat se na jejich vánoční trhy v době Vánoc, projít se po městě? Komu by se to nelíbilo!
Tedy, hlavním cílem naší cesty bylo tamější Muzeum hygieny... Ale to už je vedlejší.

Nechápejte mě špatně - s rodičí jsem v Drážďanech už několikrát byla, ale vždy jsme se tam vydali jen na nákupy. O to víc jsem se těšila, že konečně uvidím i pamětihodnosti tohoto města!

A že si tam koupím nějakou knihu či něco s knihami spjatého, že. 

Mé přání se vyplnilo hned po tom, co jsme po prohlídce města dostali snad tříhodinový rozchod. S kamarádkami jsem zamířila do nákupního centra, které po pár návštěvách už dobře znám, a namířila si to rovnou do německého obchodu Elbenwald, který jsem si dobře pamatovala. Právě tady totiž při poslední návštěvě slintala Áďa nad všemi fandomovskými věcmi, které se v obchodě nacházejí. V tu dobu mě návštěva tohoto obchodu tolik nedostávala, ale nyní, při mé stále trvající závislosti na Fantastických zvířatech, jsem přesně věděla, pro co mířím. Něco s touto tématikou. A ne, nemyslím tím hůlku.

Elbenwald je obchod jako dělaný pro fanoušky Star Wars, Marvel a DC Comics, Harryho Pottera a i příležitostných gamerů. Ani o tradiční Funko Pop postavičky není v tomto obchodě nouze, ale já si to namířila přímo k malému koutečku s pár věcmi z tohoto úžasného filmu. Vzala jsem dvě termosky s logem Fantastických zvířat (pochopte, musela jsem ji mít taky), šla k pokladně a s nadšeným úsměvem na tváři jsem svírala v rukou tašku s mými úlovky.

Jaké pak bylo překvapení, když jsem s holkami šla do Primarku (což je pro mě kapitola sama o sobě - zatímco někdo nakoupí v Primarku celý šatník, já si tam nikdy nic nenajdu a opravdu se mi tam nechce trávit celý den) a uviděla jsem tam ponožky s tématikou Fantastických zvířat! Ihned mířily do košíku, ty jsem tam nemohla nechat, zvláště při mé rozrůstající závislosti na ponožkách, čehož jste si mohli všimnout i na mém Instagramu. Kromě toho jsem si ještě koupila další svetr. Svetrů přeci není nikdy dost!

Po této naší akci už se pomalu stmívalo, a tak jsme vyrazily na sraz, nasedly do autobusu a celou cestu si nadšeně povídaly, jak se tento výlet vyvedl.

MÁM TERMOSKU A PONOŽKY S FANTASTICKÝMI ZVÍŘATY! AAAAH!

Continue reading Návštěva v Drážďanech aneb poprvé jsem se prošla i po městě