pondělí 30. ledna 2017

,

Jak jsem byla na Harry Potterovi


Zdravím, mí milí čtenáři!
Tuto sobotu jsem zase byla přinucena  ... Tedy, ještě jednou. Tuto sobotu jsem na naléhání mé sestry a kamarádky navštívila Harry Potter a Kámen mudrců - koncert, který se konal v O2 aréně. Nevadilo mi to, protože miluji filmové soundtracky, a i přesto, že Harryho Pottera nemám zdaleka tak nakoukaného (ehm ehm), soundtrack by musel poznat snad každý.

Když jsme se usadily na naprosto skvělá místa, která byla přímo uprostřed, tudíž jsme nemusely nějak bolestivě otáčet hlavu, za pár minut film i koncert začal. Zatímco na plátně se promítal první díl v originální verzi s českými titulky (ach, ty britské přízvuky!), orchestr hrál každičký tón, který ve filmu zazněl. Tedy aspoň doufám. Nedalo se rozeznat, jestli to bylo ve filmu či to opravdu hrál orchestr, tak to bylo přesné. Ale jelikož jsem se potřebovala nějak přesvědčit, párkrát jsem pokukovala po dirigentovi a hráčích a opravdu hráli, takže má zvídavá duše byla klidná.

I přesto, že jsem Harry Potterem nepolíbená, první díl si pamatuji, protože už jsem ho alespoň pětkrát viděla. Jistě, nepamatuji si všechny detaily, ale hlavní je, že podstatnou část příběhu si pamatuji. Viděla jsem to už ovšem strašně dávno, takže jsem byla ráda, že si film zopakuji. Áďa a kamarádka Anička vedle mě samozřejmě říkaly všechny repliky nazpaměť a byly úplně u vytržení, já jsem měla oči upřené na obrazovku a poslouchala slastnou hudbu. Co se holkám ovšem moc nelíbilo, byl fakt, že jsem na koncertě měla tričko Fantastická zvířata. A taky ponožky. A knihu samozřejmě. Víte, že sám Eddie Redmayne namluví audioknihu Fantastická zvířata? MUSÍM JÍ MÍT! 



Ach, panebože, zase jsem se nechala unést, už i tady na blogu. Když jsem začala o Fantastických zvířatech, holky dělaly, že mě neznají. Na koncert Harryho Pottera se to (prý) přeci nehodí! Já jsem ovšem hrdě ukazovala triko všude kolem. 

Koncert s filmem se mi velmi líbil, byl to skvělý zážitek a věřím, že kdybych Harryho Pottera milovala tolik, jako Áďa, Anička a všichni ostatní v aréně, tak bych byla naprosto nadšená. Pro mě ovšem stále vyhrávají Fantastická zvířata. I tak to bylo úžasné!

A mimochodem, moc mě potěšilo, že mě jedna holčina po koncertě přišla pozdravit, protože mě zná z YouTube! Pokud to čteš, moc děkuji, udělalo mi to obrovskou radost! :)



Byli jste také na koncertě? Jak se líbil vám? 

Continue reading Jak jsem byla na Harry Potterovi

neděle 22. ledna 2017

Čteme v angličtině! - Malý princ (1. díl)

Zdravím, mí milí čtenáři!
Rozhodla jsem se přijít s novým projektem - čtení v angličtině! Jelikož se mě spoustu lidí ptá na čtení v angličtině a především na to, jakou knihu si vybrat na začátek, ve valné většině jim odpovím Malý princ. Je to překrásný příběh, který by si každý alespoň jednou za život měl přečíst. Tak proč to neudělat spolu? Z jednotlivých kapitol vypíšu neobvyklá slovíčka, která by mohla dělat problém, a jejich význam v češtině.
Pokud bude mít tento projekt pozitivní odezvu, jistě v něm budu pokračovat, takže se nebojte komentovat!

1. kapitola

magnificent picture - velkolepý obrázek
primeval forest - pravěký les
boa constrictor - hroznýš
swallow - polykat
prey - oběť
chew - žvýkat
digestion - trávení
ponder - přemítat
devote to - věnovat se
give up - vzdát se
disheartened by - být (něčím) deprimovaný
failure - neúspěch
tiresome - únavný
useful - užitečný
distinguish - odlišit
knowledge - vědomost
valuable - cenný
encounters - setkání
consequence - důsledek
intimately - intimně
opinion - názor
clear-sighted - prozíravý
necktie - kravata
sensible - rozumný

Konec 1. kapitoly




Continue reading Čteme v angličtině! - Malý princ (1. díl)

sobota 21. ledna 2017

Čáry života


Originální název: Carve The Mark

Autor: Veronica Roth

Nakladatelství: CooBoo

Rok vydání: 2017, 2017 (originál)

Žánr: sci-fi, fantasy, dystopie


Pokud jste fanoušky sci-fi dystopií s tématikou týkající se života na planetách a válkou mezi národy, tato kniha je přesně pro vás. Pokud vám toto téma nic neříká, něco vám řekne alespoň jméno autorky - Veronica Roth. To už mluví za vše.


Veronica Roth se po pár letech vrací s novou knihou s velmi podmanivou obálkou a názvem Čáry života. Jakožto velký fanoušek série Divergence jsem skákala téměř ke stropu, když mi CooBoo poslalo e-knihu. Byla má očekávání přiměřená?

První, co musím zmínit, je toto - je to naprosto odlišné od Divergence. Někdy se stává, že autor napíše jednu knihu či knižní sérii a inspiruje se v ní i k napsání dalších podobných sérií (viz Sara Shepard a její Roztomilé malé lhářky). V tomto případě tomu tak vůbec nebylo. Kdyby na obálce nesvítilo jméno Veronica Roth, nikdy bych neřekla, že to napsala ona. Příběh, postavy a celkové psaní je totiž naprosto odlišné. A bohužel nemůžu říct, že by mi to vyhovovalo. 

Děj se zabývá párem Akosem a Cyrou. Zatímco Akos pochází z planety Thuvhesanů, Cyra je z kmene Šotetů, kterému vládné její krutý bratr Ryzek. Cyra a Akos se seznámí, když Akose a jeho bratra Eijeha unesou Šoteti z jejich vlastního domu a uvězní je v šotetském vězení. Zatímco Eijeh chřadne a je využíván ve prospěch Ryzka, Akos se stane osobním strážcem Cyry. 
Proč zrovna Akos? Protože má speciální dar proudu - uvolňuje Cyře od bolesti. U Cyry se totiž dar proudu objevil předčasně, a tak se jí pod kůží kroutí stíny, které jí působí neskutečnou bolest, ovšem s kterými může jediným dotykem někoho zabít. 
Mezi Akosem a Cyrou vzniká speciální vztah. Právě Akos Cyře pomůže se konečně postavit proti jejímu zrádnému bratrovi Ryzkovi, pro kterého nejvíce znamenají čáry života na jeho ruce, který si každý značí, když někoho zabije. 

Šotetové byli kmen, ne národ s vlastní planetou, a všeobecně se o něm vědělo, že jsou divocí a krutí. Na pažích si dělali ,,čáry života'' - zářez do masa za každého, koho zabili - a své děti už odmala cvičili v umění války.

Jak jistě víte, sci-fi a fantasy moc nečtu a ani nevyhledávám. Jelikož jsem ovšem byla natěšená, že Čáry života jsou novou knihou od Veronicy Roth (kdo by také nebyl), ani jsem si nepřečetla, o čem kniha přibližně pojednává. Chtěla jsem být překvapená a moje očekávání postupně rostlo. 
Bohužel vyrostlo až příliš.
Čáry života nejsou v žádném případě špatnou knihou a jistě si najdou své čtenáře, už jen díky skvěle vymyšlenému dystopickému prostředí, vcelku sympatickým a různorodým postavám s velmi zvláštními jmény či díky skvělému překladu. Rozhodně si dostane fanoušky tohoto žánru. 
Bohužel, mě až tolik neoslovila. Zase se mi vymstilo přilišné očekávání, které mi nakonec zkazilo celkový zážitek z knihy. Pár plusů jsem tu ovšem vyjmenovala, takže se nebojte, že byste byli z knihy naprosto zklamaní. Jen si asi musí najít svůj okruh čtenářů. 
A já bohužel čtenář sci-fi dystopií moc nejsem. 


Hodnocení:
6/10

Za knihu moc děkuji vydavatelství CooBoo! Knihu si můžete koupit zde.

zdroje: www.weheartit.com



Continue reading Čáry života

úterý 17. ledna 2017

The Ask and The Answer


Autor: Patrick Ness

Nakladatelství: Walker Books

Rok vydání: 2013, 2009 (originál)

Žánr: dystopie

Znovu se vracíme do napínavého dystopického příběhu z pera Patricka Nesse, díky němuž ožívají i hlavní postavy Todd a Viola, kteří se v minulém díle dostali do města Haven, kde měli dosáhnout svobody. Nic takového se ovšem nestalo.


Nejsem si jistá, zda-li někdo sérii ještě nečetl či ji má rozečtenou, popřípadě touží po tom, aby si ji přečetl - každopádně, článek bude obsahovat pár spoilerů a nechtěla bych být ta, která vám zkazí zážitek ze čtení. Pokud tedy splňujete jednu z pár podmínek, radši nečtěte dál.
Vracíme se tedy zpátky k Toddovi, který utekl z jeho rodného města, protože místo neustálého hluku ostatních mužů, kteří s ním ve městě bydleli, najednou v lese uslyšel ticho. A tak se vydává na dlouhou cestu, i přesto, že ještě nedosáhl dostatečného věku na to, aby byl považován za muže. Po cestě potká dívku a je tím ohromen, protože dívky už měly být dávno mrtvé. Dívka se jmenuje Viola a i přesto, že se k ní Todd nejdříve nechoval úplně přátelsky, nakonec si k sobě našli cestu a vzájemně si pomáhali. 

Po příchodu do města Haven, města, které jim konečně mělo přinést svobodu a konec neustálého strachu, se ovšem vše změnilo. Zajal je starosta Prentiss z města, odkud Todd pochází a nehodlá s nimi jednat v bavlnce. Navíc obsadil celé město Haven, z nějž vytvořil New Prentisstown a rozdělil muže a ženy - podle něj je nepřirozené, aby muži a ženy žili pospolu. Viola a Todd jsou násilně rozděleni a budou se muset rozhodnout, na jakou stranu patří. Starosta Prentiss jim nic rozhodně neulehčuje, ve městě se ovšem samozřejmě najdou i další lidé, kteří s novými obyvateli nesouhlasí. Překoná jejich vztah všechny nástrahy, nebo budou svedeni mocí

Na druhý díl série Chaos od skvělého a oceňovaného autora Patricka Nesse jsem se neuvěřitelně těšila. Proč? Pokud si dobře pamatujete, recenze na první díl, The Knife of Never Letting Go, byla jednou z nejdelších a nejentuziastičtějších recenzích na tomto blogu. Na konci jsem říkala, že se jdu zachumlat do deky a čekat na další díl. Vyplatilo se čekání? 
Ano. Rozhodně ano.

Nebudu tady říkat, že druhý díl překonal první díl, první díl u mě stále vyhrává, protože vše bylo

nové a já byla zvědavá, jak se nový svět a nové postavy budou vyvíjet. Druhý díl, narozdíl od toho prvního, jisté slabiny má - někdy na mě příběh byl až moc akční, moc zmatený, moc ,,dystopický'', pokud to tak můžu říct. Některé části bych z knihy vyndala, některé bych zase vyzdvihovala do výšin za jejich genialitu. Prostě a jednoduše, druhý díl se ve čtivosti rozhodně prvnímu dílu nevyrovná. I přesto vám garantuji, že budete nedočkavě obracet stránky, abyste se konečně dostali ke zdárnému konci této více než pětisetstránkové knihy a mohli se ,,vrhnout'' na další díl. Který má přes šestset stránek. Přesně tak. Takže o čtení nebude nouze.
Každopádně, i přes pár chybiček, které jsem výše popsala, a i přes ten fakt, že druhý díl nebyl tak úžasný a geniální jako první díl, vám rozhodně doporučuji sérii Chaos přečíst. Stojí to za to. A to jsem se ještě nepustila do třetího dílu.



Hodnocení:
9/10


Za knihu moc děkuji internetovému knihkupectví Martinus.cz! Knihu si můžete koupit zde.

Continue reading The Ask and The Answer

úterý 10. ledna 2017

Ugly Love


Autor: Colleen Hoover

Nakladatelství: Atria

Rok vydání: 2014 (originál)

Žánr: romantický

Co příšerného by se vám muselo stát, abyste odmítali lásku?


Na úvod stačila pouze jedna věta, která vystihuje celou knihu Ugly Love od známé spisovatelky Colleen Hoover, která má spoustu dalších známých děl, jmenovitě kupříkladu It Ends With Us. Právě Ugly Love ovšem Colleen Hoover nejvíce proslavilo.

Hlavními postavami jsou Tate a Miles. Tate se stěhuje za bratrem do San Francisca, nastupuje tam do školy a hledá si práci. Když ovšem dorazí ke vstupním dveřím bratrova bytu, čeká na ni nemilé překvapení - opilec před dveřmi. Po telefonátu s bratrem se dozví, že to není žádný neznámý opilec z ulice. Je to bratrův kamarád Miles. Tate ho tedy vezme dovnitř do bytu a zavře se v pokoji. A tak se vlastně seznámili. Mezi Tate a Milesem vzniká vztah, který oba dva ovšem tají. Navíc se drží pravidel, který každý stanovil. Miles nechce lásku. Chce jen...sex. Už šest let nebyl schopný nikoho milovat. Tate to nejdříve nevadí, ale postupně si začíná uvědomovat, že chce víc. Chce opravdovou, nefalšovanou lásku, kterou nebude muset před nikým skrývat. Snaží se Milese přesvědčit, ale marně. Miles není schopný milovat. Co se mu stalo tak hrozného, že už šest let nikoho nemiloval? A proč odmítá něco, co je na první pohled Tatina láska?



Nemůžu říct, že by se Ugly Love řadila mezi moje nejoblíbenější knihy, dokonce ani mezi ty ,,čtyřhvězdičkové''. Nejsem moc na romantické knihy, přičemž tato kniha byla přímým ztělesněním romantiky. Nic jiného se tam neprobíralo. Ze začátku mi to nevadilo, ale když na každé stránce vidíte jen slovo láska, láska, láska, postupně to omrzí. Nejdříve jsem si užívala části, které vyprávěla Tate, zatímco Milesovy, které odkrývaly, co se vlastně před šesti lety stalo, mě až tolik nebavily. V průběhu knihy se ovšem můj názor změnil, a já se přichytila, že Milesovy kapitoly čtu mnohem rychleji a baví mě mnohem více než stereotypní kapitoly Tate. Nechápu sice přemýšlení Milese . Jistě, to, co se mu stalo, je obrovská tragédie, ale člověk nemůže žít do konce života bez lásky. To jednoduše nejde. 

Abych tedy shrnula tuto vcelku krátkou recenzi, Ugly Love se řadí mezi průměrné knihy, jsem ráda, že jsem ji přečetla po tolika letech, co jsem po ni pokukovala, ale měla jsem asi až přehnaná očekávání. Navíc mi ani žánr příliš nesedl. 

Hodnocení:
5/10


Continue reading Ugly Love

sobota 7. ledna 2017

,

Nejlepší knihy pro... ty, kteří mají rádi válečné příběhy

Zdravím, mí milí čtenáři!
V dnešním díle Nejlepší knihy pro... vám ukážu knihy pro ty, kteří rádi čtou příběhy zasazené do průběhu války. Jsou sice jen dvě, ale zato jsou obě velmi významné.


Jako první uvedu The Boy in the Striped Pajamas. Na tuto knihu jsem mnohokrát narážela, ale až donedávna jsem si ji nikdy nekoupila. Nyní si ovšem říkám, proč jsem si ji nekoupila dřív. Je to působivý, něžný a smutný příběh o Brunovi, který si přes plot, kde žijí lidé v pruhovaných pyžamech (rozumějte, lidé v koncentračních táborech) začne povídat se Schmuelem a vzniká mezi nimi zpočátku zdánlivě nemožné přátelství. Konec ovšem mé srdce těžko neslo, protože byl tak... No, přečtěte si a uvidíte sami. Nemohla jsem tomu uvěřit. Existuje i velmi dobrá filmová verze, ale jakožto knihomolové si určitě přečtěte nejdříve knihu.

A co se týče Zlodějky knih, to je jedna z mých srdcovek. Jistě, kniha by někoho mohla odrazovat svou délkou, ale věřte mi, že příběh uteče jako voda. Je to neskutečně krásný, dojemný a chytrý příběh o dívce Liesel, která žije u náhradních rodičů v průběhu druhé světové války a krade knížky z knihovny manželky starosty. Tento příběh bude navždy patřit mezi ty nejlepší, co jsem kdy četla, chytne vás na srdce a jistě budete brečet. Takto citlivý příběh nenaleznete jen tak. Takových je málo.

A co vaše tipy?

Continue reading Nejlepší knihy pro... ty, kteří mají rádi válečné příběhy

čtvrtek 5. ledna 2017

Lord of the Flies


Autor: William Golding

Nakladatelství: Penguin 

Rok vydání: 2016, 1954 (originál)

Žánr: dobrodružný, sci-fi

Představte si, že s letadlem havarujete na opuštěném ostrově. Nikdo neví, že jste havarovali, víte to jenom vy a vaši spolucestující. Možná se nejdříve budete snažit nastolit nějaký řád a pravidla. Nedojde vám ovšem postupem času, že na ostrově stejně není nikdo jiný, kdo by vás pozoroval, a nepřemůže vás pocit svobody a hlavně moci?


Dílo Williama Goldinga Pán much se čte od doby jejího vydání po generacích, řadí se mezi první dystopie, skrývají se v ní samozřejmě skryté myšlenky a revolty proti tehdejší společnosti. Já jsem z ní ovšem nadšená nebyla.

Prvním problémem byla asi ta skutečnost, že jsem si knihu, v domnění, že je krátká a jistě to zvládnu, koupila v angličtině. Tato kniha je ovšem psaná těžší angličtinou, tudíž jsem některým slovům bohužel nerozuměla. 
To vše by se ovšem dalo překonat, kdyby se mi líbil příběh, který mě ovšem velmi zklamal. Neviděla jsem v něm žádné napětí, žádnou touhu pokračovat, i přes spoustu pozitivních recenzí, co jsem slýchávala či četla. Příběh se odehrává na opuštěném ostrově, kde havaruje letadlo s chlapci ve školním věku. Nejdříve se snaží si stanovit nějaká pravidla a vůdce, postupem času si ovšem na všechno začínají zvykat a dochází jim, že je přeci nikdo nehlídá, a tak si mohou dělat, co se jim zlíbí. Mezi chlapci narůstá napětí, pravidla se porušují a moc je největším nepřítelem... 
Navíc jsou také ohrožováni hrozivou bestií, která na ostrově žije. 

Příběh je vcelku krátký, kolem 200 stránek, ale mně se zdálo, jako kdyby těch stránek bylo přinejmenším 400. Jak jsem zmiňovala, příběh mě nebavil, s postavami jsem ho neprožívala (navíc jsem si je stále pletla) a celkově se mi styl této knihy vůbec nelíbil. Nic tak zářného jsem na ni neviděla. 
Vím, že mě možná nyní odsuzujete, ale já jednoduše na knize neviděla nic zvláštního. 

Hodnocení:
5/10

Continue reading Lord of the Flies

pondělí 2. ledna 2017

,

Nejlepší knihy pro... milovníky dystopií

Zdravím, mí milí čtenáři!
V dnešním dílu Nejlepší knihy pro... se podíváme na knihy pro milovníky dystopií. Já osobně mám tento žánr velmi ráda, tak vám nyní ukážu mé tipy!


Když to vezmeme od mé nejoblíbenější, začneme samozřejmě Hunger Games. Vím, že zde stále opakuji, jak tuto knihu miluji a vím jistě, že vy také víte, o co se jedná, i přesto, že jste knihu třeba nečetli. Proto vám jen povím, že tato kniha nejlépe vystihuje pojmy dystopie, napětí až do konce série a čtivo, které vás upoutá a nepustí. Hunger Games jsou zaslouženě nejlepšími knihami, které jsem kdy četla.



Dále tady máme Divergenci, o které také mluvím a vyzdvihuji ji docela dost. Je sice pravda, že další díly této trilogie už tak dobré nejsou, ale nikdy nezapomenu na ten pocit, který jsem měla při čtení prvního dílu. Bylo to zase něco jiného, originálního a - jednoduše - dystopického. Pokud si chcete počíst o dystopickém Chicagu, kde si mladí vybírají frakce, do kterých budou patřit a podle jejíž pravidel se budou bezpodmínečně řídit, tak Divergenci určitě zkuste. 



Na komínku je také Illuminae, která je kromě dystopie také hodně sci-fi. Možná vám bude zezačátku připadat trochu zmatená a nebudete vědět, o co se vlastně jedná, nicméně alespoň překprásný a nápaditý vzhled knihy vás donutí příběh dočíst. Navíc také ten fakt, že už vyšel i druhý díl, vás může přesvědčit. Příběh zde ale asi vyprávět nebudu - je na to dostatečně chaotický.



Poté je tady A Thousand Pieces of You od Claudie Gray, která mě neskutečně překvapila. Čekala jsem, že to bude jen nějaká YA ,,romanťárna'', ale opak byl pravdou. Do knihy jsem se k mému údivu začetla tak, že jsem ji měla za pár dní přečtenou. Kniha má navíc neskutečně pěknou obálku. Příběh pojednává o dívce, jejíž rodiče vyvinuli přístroj Firebird, který umožňuje cestovat mezi dimenzemi. Tento přístroj jim ovšem byl ukradnut a je jen na naší hlavní protagonistce, aby ho zachránila.



A nakonec musím doporučit i The Giver od Lois Lowry. I tady si mladí vybírají, tentokrát ovšem ne sami. Je jimi vybrána práce na míru podle charakteru a vlastností. Jonas dostane velmi neobvyklou práci příjemce paměti, kvůli které se dozví, že svět vlastně není tak dokonalý, jak se doposud zdál. Kniha byla také velmi originální a rozhodně ji doporučuji.



A to jsou mé tipy pro milovníky dystopií! Jaké se líbí vám?

Continue reading Nejlepší knihy pro... milovníky dystopií

neděle 1. ledna 2017

, ,

Knižní výzva 2017

Zdravím, mí milí čtenáři!
Je tu nový rok a s ním i další knižní výzva od Ells!



Zapojuji se již třetím rokem, minulý rok se mi podařilo přečíst třicet knih... Dvakrát. Přesněji řečeno, 63. I tak jsem si tento rok stanovila, stejně tak, jako na Goodreads, přečíst třicet knih.


V porovnání s ostatními, kteří za rok přečtou přes sto knih, je to zanedbatelné, ale já jsem vždy radši, když cíl překročím, než když ho nevyplním. Jaké ovšem byly knihy, které jsem za minulý rok přečetla?

  • 1. Ľudská beštia - Émile Zola
  • 2. Starter for ten - David Nicholls
  • 3. Kdybychom se neviděli - Cynthia Hand
  • 4. Leaving time - Jodi Picoult
  • 5. Dívka ve vlaku - Paula Hawkins
  • 6. She is not invisible - Marcus Sedgwick
  • 7. Bazaar of bad dreams - Stephen King
  • 8. Forrest Gump - Winston Groom
  • 9. Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti - Ransom Riggs
  • 10. I'll give you the sun - Jandy Nelson
  • 11.13 minutes - Sarah Pinborough
  • 12. One thing stolen - Beth Kephart
  • 13. The Life and Death of Sophie Stark - Anna North
  • 14. Dánská dívka - David Ebershoff
  • 15. The Art of Being Normal - Lisa Williamson
  • 16. Maestra - L.S. Hilton
  • 17. Illuminae - Amie Kaufmann, Jay Kristoff
  • 18. All the Rage - Courtney Summers
  • 19. This Is Where It Ends - Marieke Nijkamp
  • 20. The Doubt Factory - Paolo Bacigalupi
  • 21. Thanks for the trouble - Tommy Wallach
  • 22. The Nest - Cynthia d'Aprix Sweeney
  • 23. The First Time She Drowned - Kerry Kletter
  • 24. The Boy in the striped pajamas - John Boyne
  • 25. The Reason I Jump - Naoki Higashida
  • 26. Watchlist - Bryan Hurt
  • 27. A Thousand Pieces of You - Claudia Gray
  • 28. Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru - Benjamin Alire Sáenz
  • 29. Breaker - Kat Ellis
  • 30. Proč jsme se rozešli - Daniel Handler
  • 31. Pěna dní - Boris Vian
  • 32. The Knife of Never Letting Go - Patrick Ness
  • 33. Slade House - David Mitchell
  • 34. Dumplin' - Julie Murphy
  • 35. The Cellar - Natasha Preston
  • 36. Me Before You - Jojo Moyes
  • 37. The Followers - Rebecca Wait
  • 38. Dvůr trnů a růží - Sarah J. Maas
  • 39. Salt to the Sea - Ruta Sepetys
  • 40. Concentr8 - William Sutcliffe
  • 41. London Belongs to Us - Sarra Manning
  • 42. Tiny Pretty Things - S. Charaipotra, D. Clayton
  • 43. Stránky světa - Kai Meyer
  • 44. Shiny Broken Pieces - S. Charaipotra, D. Clayton
  • 45. Gemini - Sonya Mukherjee
  • 46. The Bone Sparrow - Zana Fraillon
  • 47. A World Without You - Beth Revis
  • 48. Kdo chytá v žitě - J.D. Salinger
  • 49. Nerve - Jeanne Ryan
  • 50. Dark Matter - Blake Crouch
  • 51. Petr a Lucie - Romain Rolland
  • 52. Beautiful Broken Things - Sara Barnard
  • 53. Replica - Lauren Oliver
  • 54. Bridget Jones's Baby - Helen Fielding
  • 55. Pasažérka - Alexandra Bracken
  • 56. O myších a lidech - John Steinbeck
  • 57. Fantastic Beasts and Where to Find Them - J.K.Rowling
  • 58. Ztráty a nálezy - Eliza Wass
  • 59. In The Dark, In The Woods - Eliza Wass
  • 60. Bol som dlho preč - Ken Kesey
  • 61. Enter Title Here - Rahul Kanakia
  • 62. K majáku - Virginia Wooflová
  • 63. Ugly Love - Colleen Hoover

    A co vy? Zapojujete se do knižní výzvy?

Continue reading Knižní výzva 2017
, ,

Nejlepší filmy zhlédnuté za rok 2016

Zdravím, mí milí čtenáři!
Jelikož bych na blog ráda přispěla i čas od času nějakým filmovým článkem (protože vězte, že v kině jsem jako doma a přes vánoční prázdniny jsem zhlédla tolik filmů, že to snad ani není zdrávo), tak jsem se rozhodla pro vás shrnout ty nejlepší filmy, které jsem za - nyní už uplynulý - rok viděla a ohromily mě.

The Revenant: Zmrtvýchvstání

I přesto, že na tento film jsem slýchala dosti rozporuplné reakce, nedalo mi, abych se jakožto sledovatel filmů nominovaných na Oscara, na tento film nepodívala. Nevím, čím to bylo. Možná tím obřím plátnem v IMAXu, které je, jak uvaděči říkají, tak vysoké, jako kdyby se na sebe postavilo osm slonů (čemuž bych snad i věřila), nebo tou mrazivou, ale krásnou hudbou, která dokreslovala nervově vypjaté situace, či snad skvělým a realistickým příběhem. Ale mě to prostě dostalo. Film nešetří mnohdy nechutnými scénami, ale já jsem dvě a půl hodiny seděla na sedačce s pusou otevřenou dokořán, a když se spustily titulky, ještě pár minut jsem tak zůstala. Realistický, mrazivý a skvělý film.



Room

Jak jistě víte, knižní předloha tohoto filmu je jedna z mých nejoblíbenějších knih vůbec, takže mi to zase nedalo, abych se na film nepodívala. Navíc, i tento film byl nominován na Oscara. A nebyla jsem vůbec zklamaná. Po těle mi neustále běhal mráz po zádech, herecké výkony byly vynikající a já jsem nadevše vděčná, že tak skvělou knižní předlohu dokázali převést na tak skvělý film. Psychologická dvouhodinová jízda, nad níž jistě budete ještě několik dnů přemýšlet.



Dánská dívka

Ach bože, tento film je asi můj nejoblíbenější. Dokázala bych se na něj dívat stále dokola a neomrzel by mě. Nevadí mi, že u něj brečím pokaždé, a to už jsem ho viděla nejméně osmkrát. Hudba je přenádherná. Příběh je úžasný, silný a smutný. Herecké výkony jsou nepopsatelné! Kéž bych mohla pouhými slovy vyjádřit, jak moc mě tento příběh zasáhl a jak moc ho mám ráda. Jednoduše to nejde. Takže se musíte přesvědčit sami. A Eddie Redmayne...
NEBUDU se dále rozněžňovat. Posuďte sami, a basta.



Spotlight

Další film nominovaný na Oscara (dobře, přiznám se - viděla jsem všechny filmy, které byly nominované v kategorii nejlepší film či jiné - herec, herečka...). I přesto, že když jsem pozorovala přímý přenos Oscarů (ano, vstala jsem ve dvě ráno), tak jsem byla lehce zklamaná, že nejlepší film nevyhrál Revenant, tak po pozdějším opakovaném zhlédnutí jsem se utvrdila v názoru, že tento film si to zasloužil. Zabývá se totiž problémem, který se opravdu stal a který je stále v dnešní době aktuální, ale nic moc se s ním nedělá. Zase skvělé herecké výkony a film, který vás jednoznačně rozbrečí. Protože tohle by se dít nemělo. O čempak že mluvím?
Podívejte se sami a uvidíte.



Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

Další z rozporuplných filmů - ti, kteří mají rádi knihu, nemají rádi film, zatímco (jako je to i v mém případě) těm, kterým se nelíbila kniha, se zase líbil film. Jistě, Tim Burton pozměnil schopnosti hlavních postav a kdyby se mi kniha líbila, tak bych jistě také byla naštvaná, o tom není pochyb. Nicméně, film se mi neskutečně líbil, ať už díky efektům či skvělému Timu Burtonovi, který dokázal přenést magii na plátno, a za co ho já neskutečně obdivuji.




Dítě Bridget Jonesové

Mezi těmito dramatickými filmy se může zdát až nepatřičné zařazení i tohoto filmu, ale třetí díl mé oblíbené filmové série Bridget Jones mě neskutečně překvapil. Nebyla to v žádném případě ,,slátanina'' , bylo to doopravdy vtipné a já jsem ráda, že se Bridget po tolika letech zase vrátila, v díle, který svou kvalitou a vtipností jistě předčil druhý díl. Škoda jen, že hlavní herečka kvůli plastikám už vůbec nevypadá tak, jak vypadala...



Fantastická zvířata a kde je najít

Názor na tento film už jistě znáte, zamilovala jsem si ho, i přesto, že do kouzelnického světa jsem nikdy nepatřila. Možná to zapříčinil Eddie Redmayne, krásná hudba a neskutečné efekty, to nevím, nicméně jsem si film užila natolik, že jsem na něj byla schopná jít hned dva dny za sebou a soundtrack si pouštím dodnes.
(A obrázky Eddieho Redmayna si také ukládám dodnes.)



Doctor Strange

Nejsem v žádném případě fanoušek Marvelu, Avengers mě nebavilo a ani na další filmy nemám potřebu se podívat. Nicméně, když se jedná o filmy ,,mimo'' hlavní linii, to znamená kupříkladu Ant-Man, dokážou mě mile překvapit. Stejně tomu bylo tak i u Doctora Strange, hraného Benedictem Cumberbatchem, který se mi velmi líbil, hodně jsem se u něj zasmála a jsem moc ráda, že mě na něj Áďa dotáhla.



Zootropolis

A máme tady animovaný film! Myslím si, že i tento film valná většina z vás viděla. Je vtipný, - lépe řečeno, opravdu hodně vtipný - plný hlášek, které se dnes používají v běžné mluvě a momentů (lenochodi), které posíláme kamarádům v podobě GIFů. Na tento film bych se také dokázala dívat každý den na zlepšení nálady, pokud jste neviděli, určitě napravte!



Adele - Live at Royal Albert Hall

Toto není film, ale záznam z koncertu, ale já jsem ho sem jednoduše musela dát. Zhlédnutí v kině Lucerna na velkém plátně byl jedním z nejlepších zážitků mého života. Nejsem si sice jistá, jak lidi za mnou reagovali, když jsem se neustále houpala na sedačce a šeptala slova písniček, která znám zpaměti, ale já si záznam užila, jako kdybych byla opravdu na koncertě, což je jeden z mých největších snů. Takže alespoň takto jsem ji měla možnost vidět. Neskutečný silný zážitek, z nějž mi dokonce tekly slzy po tváři.


La La Land

Film, který jsem viděla ke konci roku, ale přesto se řadí mezi nejlepší, o čemž svědčí i donedávné vysoké hodnocení na ČSFD - 92%. Někomu by se tento muzikál mohl zdát kýčovitý a přeslazený, ale vězte, že to tak bylo schválně! Film byl plný překrásných písní, je romantický a navíc CHYTŘE vtipný a já už pět dní nonstop poslouchám soundtrack, protože se tohoto filmu jednoduše nemůžu nabažit. A spoustu lidí také ne, o čemž svědčí spoustu nominací na Zlaté Glóby a je jedním z favoritů na Oscara.



zdroje: www.weheartit.com
Continue reading Nejlepší filmy zhlédnuté za rok 2016