neděle 17. ledna 2016

Kdybychom se neviděli

Originální název: The Last time we said goodbye

Autor: Cynthia Hand

Nakladatelství: CooBoo

Rok vydání: 2015, 2015 (originál)










Obsah 


Lexie žije spokojeným životem. Táta sice od její mámy, jejího bráchy Tylera a jí samotné odešel, ale dokázali se s tím tak nějak vyrovnat. S čím se ovšem vyrovnat nedokázali byla sebevražda Tylera. Prostřelil si hrudník. A netušil, jak velké trápení tím zbytku rodiny způsobí. 


Musím říct, že tuto knihu už jsem mnohokrát viděla v knihkupectví v angličtině, ale nějak jsem neměla zájem si jí koupit. Nakonec mě ale zvědavost přemohla. Kdo ví, třeba mě překvapí, říkala jsem si.

Lexie, hlava na matematiku mířící na vysokou, žila vcelku spokojeně. Měla milého přítele, partu kamarádů, a hlavně rodinu, sice neúplnou, ale kam by se mohla vracet. A mladšího bratra, kterého nadevše milovala. Proto pro ní byl ještě větší šok, když se Tyler zastřelil v jejich garáži tátovou puškou.

Od té doby to s Lexiinou rodinou šlo ,,z kopce''. Táta si všímá pouze své nové rodiny, máma stále pláče, bere utišující prášky a srdce topí v alkoholu, a Lexie musela přehodnotit všechny své hodnoty. S kamarády už se dlouho nebavila, nechodila s nimi ven. Proč, když na ní všichni koukali s lítostí v očích? Nepotřebovala žádné úlevy. Potřebovala, aby se její bratr vrátil. Což se ovšem nestane. Možná by se nikdy nic nestalo, kdyby bývala odpověděla na tu smsku, poslední smsku, kterou jí Tyler poslal.

Příběh pokračuje postupným vyrovnáváním se se ztrátou milovaného člověka, a postupným smiřováním se s novým životem. A hlavně - Lexie musí zjistit, že to nebyla její vina. A musí nechat Tylera jít.

Vcelku dobrá kniha s poutavým příběhem, kterou jsem přečetla za relativně krátkou dobu. Víte, s čím jsem ale zase měla problém? S překladem. Jak už jsem zvyklá na anglické knihy, tak mi postavy mluvící česky jednoduše nemůžou přirůst k srdci. Jak jsem říkala, kniha to byla dobrá, ale jednoduše jsem jí četla pouze jako ,,pozorovatel-čtenář z povzdálí''. Nedokázala jsem se úplně ponořit do příběhu. A to je podle mě velká chyba. Nicméně, kniha byla samozřejmě plná sourozeneckých vztahů a citů, plná mouder. Autorka sama zažila stejnou situaci - její bratr umřel, když jí bylo dvacet, takže rozhodně do příběhu přenesla něco ze svých zkušeností. Já ale musím říct, že mě kniha až tak moc neohromila. 

Hodnocení:
6/10

3 komentáře:

  1. Já jsem ji otevřela jednou a od té doby se nějak nemohu přimět otevřít ji znovu. Tak uvidíme, co na ni budu říkat já. Hezká recenze :)

    OdpovědětVymazat
  2. Nevíš v jaké zemi se odehrává děj?

    OdpovědětVymazat

Děkuji moc za přečtení a okomentování! :)