Zde je můj první pokus o nějaký příběh, tak mě prosím neodsuzujte, zkouším to! :) Příběh se odehrává v době, kdy byl Peeta zajat Kapitolem a byl týrán. Je vyprávěn z jeho strany. Všechna práva patří autorce Hunger games Suzanne Collins, v příběhu jsou i některé úryvky z knihy. Dejte mi vědět v komentářích, jestli to stojí za to! Budu ráda. :)
P.S.: Kapitoly jsou vcelku krátké.
5. kapitola
Goldie mě doupravila a poslala do sálu, kde se měla ,,ta věc'' natáčet. Hned, jak jsem uviděl Caesara, tak mi to došlo.
Bude to rozhovor.
Kamery začaly natáčet a Caesar mě pozdravil s náznakem nervozity v hlase. ,,Určitě jste nečekal, že se mnou ještě budete mluvit, Caesare.'' Přiznal, že je to tak. Upřímně, ani já jsem to nečekal. Viděl jsem se někde úplně jinde.
,,Jedno je jisté - moje plány byly jiné,'' přiznal jsem se. Caesar mi porozuměl a pochopil, že mým plánem bylo zachránit Katniss. Katniss... Musím na ni pořád myslet.
Caesar mezitím přešel na jiné téma. ,,Co kdybys nám pověděl o poslední noci v aréně?'' Něco uvnitř mě píchlo přímo do srdce. Zasáhl bolestivé místo, ale i přesto jsem v sobě našel sílu povědět pravdu. Začal jsem vyprávět, co to znamená být v aréně. Myšlenky mi chodily na mysl tak lehce, až jsem měl pocit, že jsem tohle už mnohokrát vyprávěl.
,,Cítili jsme se...jako hmyz uvězněný pod mísou naplněnou horkým vzduchem,'' řekl jsem. Ano, přesně tak jsme se cítili. Doufal jsem, že se Katniss kouká a dává mi zapravdu. Povídal jsem o džungli. O hodinách. O smrti.
Každou hodinu přišla další hrozná věc. ,,Za dva dny zemřelo šestnáct lidí, přičemž někteří z nich se nás snažili chránit.'' To byla hrůzostrašná pravda.
,,Byl jsem rozhodnutý vzdát se vítězství.'' Kvůli Katniss.
,,Když jste v aréně, zbytek světa vám připadá velmi vzdálený. Všichni lidé a věci, které jste milovali, pro vás téměř přestanou existovat. Růžová obloha, příšery v džungli a splátci, kteří touží prolít vaši krev, se stávají tím jediným, na čem záleží. I když je vám to proti srsti, budete muset zabíjet, protože jste v aréně a máte jen jediné přání. A to vás bude stát hodně.''
Ulevilo se mi. Aspoň trochu.
,,Celý život,'' odpověděl Caesar na můj proslov. Ale mýlil se. O tom to vůbec nebylo. ,,Ne, více než život. Vraždit nevinné lidi připraví člověka i o duši.'' A nikdy mu ji nevrátí. ,,Proto jsem se soustředil jen na své přání. V tu poslední noc jsem si velmi přál zachránit Katniss. I když jsem nevěděl o rebelech, neměl jsem z toho dobrý pocit. Bylo to příliš složité. Začínal jsem litovat, že jsem s ní neutekl, jako to navrhovala ráno. Jenže v tu dobu už to nebylo možné.''
Caesar mi připomněl ten Beeteeho plán. A v tu dobu jsem vybuchl.
0 komentářů, za které jsem ráda!:
Okomentovat
Děkuji moc za přečtení a okomentování! :)