Filmová recenze: Než jsem tě poznala

Zdravím, mí milí čtenáři!
Ano, už je to tak. Po tom, co jsem viděla nespočet příspěvků, na nichž byly vyfoceny lístky na film Me Before You a pod tím napsáno, jak to dotyčnému láme srdce, a posléze i proto, že jsem knižní předlohu nedávno dočetla, jsem se rozhodla, že i já přeci tento film musím vidět. Na ČSFD (touto stránkou se vždy řidím, i když je mi jasné, že někdy je hodnocení neadekvátní) měl film Me Before You kolem 80 procent.
A tak jsem se rozhodla, že na to půjdu. A donutila jsem jít i mou mámu a sestru.

Jak mnozí z vás víte, Me Before You je film natočený na základě knižní předlohy od bestsellerové spisovatelky Jojo Moyes, která se zaměřuje hlavně na romantické příběhy. Samotné knihy se doteď vydalo 5 milionů výtisků a na prvních příčkách seznamu bestsellerů NY Times zůstává nějaký ten týden - přesněji 23 týdnů. A tak není divu, že filmová adaptace této knihy byl jedním z nejočekávanějších filmů tohoto roku. Navíc do hlavních rolí obsadili herce z Hunger Games a herečku z Hru o trůny? Další lákadlo!

Příběh se odehrává v malé anglické vesničce, kde žije mladá Lou spolu s její rodinou v malém domku. Lou nikdy neměla ambice opustit toto město. Šest let pracovala v místní kavárně a milovala to. Proto je zoufalá, když náhle přijde o práci. Najednou neví, co má dál se životem dělat. Naštěstí se jí naskytne práce, na kterou sice vůbec není kvalifikovaná, ale ona udělá cokoliv, aby tuhle skvěle placenou práci dostala - má pečovat o kvadruplegika, který je od hrudníku dolů ochrnutý a má velmi omezený pohyb rukou.

A tak veselá Lou s jejími přišernými modely (nezlobte se, ale je to tak, u filmu jsem mnohdy přetáčela očima nad tím, co všechno může zkombinovat) vstoupí do života Willa Traynora, který už
dva roky nemůže dělat to, co by opravdu chtěl. Miloval svůj předešlý život, byl váženým šéfem, dobrodruhem a vydělával spoustu peněz. Jenže nehoda ho připravila o vše. Na nějakou nápravu už úplně rezignoval a stal se z něj drzý, zatrpklý muž bez motivace do života.

Jak tito dva spolu vyjdou? A co je vlastně plán Willa po celou dobu, kdy u něj Lou pracuje?

Pocity z filmu? Dalo by se říct, že smíšené. Jelikož jsem četla knihu dříve, než jsem film viděla, tak jsem stále měla s čím porovnávat. A už v prvních 15 minutách filmu jsem věděla, že film knihu určitě nepřekoná. Oba dva herci se k sobě moc hodili a jelikož je Sam Claflin... Aaaaah, vážně hezký, tak jsem se těšila, kdy se zase objeví na plátně (i když je jasné, že mu to mnohem více sluší oholenému a ostříhanému, ne ten zarostlý trosečník v první třetině filmu). I Emilia Clarke se mi líbila a když jsem četla knihu, tak jsem si říkala, že na roli Lou nemohli vybrat nikoho lepšího. Naprosto k ní sedla! Jediné, co mi vadilo, byly její obličejové grimasy. Obličej dokázala zkroutit do neuvěřitelných podob, ale někdy až do takových, že se do dané situace moc nehodily. Někdy jsem ani nepoznala, jestli je smutná nebo šťastná!

Nicméně, celý film ve mně sídlil takový zvláštní pocit. Ani nevím, jak ho mám popsat, ale bránil mi v tom, abych se u dojemných scén rozbrečela (což u knihy samozřejmě nastalo), i přesto, že to smutné bylo, protože máma vedle mě už v polovině vyndávala kapesníky a po chvíli hlásila, že už jí došly a že už nikdy nepůjde na takový smutný film.
Jasně, jasně... Však já vás zase na něco zatáhnu, hehe. Každopádně, abych se dostala k tomu, co jsem chtěla říct - nemyslím si, že by film měl být až takto vychvalovaný. Věřím, že kdybych nečetla knihu, i mě by se líbil mnohem víc a určitě bych brečela, ale jelikož jsem knihu četla, tak se mi zdálo, že film trochu pokazili. Není špatný, to vůbec ne, ale v knize jsem milovala ty dlouhé pasáže, kde si Lou vylévala srdce a i scéna SPOILER!! u moře v knize byla mnohem lépe popsaná, než byla ve filmu vyzobrazená. V knize jsem opravdu cítila, jak je Lou dotčená a jak je Will odhodlaný. Tady ale ne. Naštěstí, má nejoblíbenější scéna s bouřkou u moře se vyvedla. I když je škoda, že Will neřekl větu: ,,It's like the end of the world.'' 

Abych to ukončila, film měl pár svých skvělých momentů (koncert, Louina oslava, pobyt u moře), ale většinou se mi zdálo, že tam prostě nedotáhli myšlenku do konce a knize ve své podstatě uškodili. Chápu, že se do filmu v žádném případě nemůže vejít vše, co je v knize, ale jednoduše jsem se nemohla úplně dostat do příběhu. Neprožívala jsem to s nimi. Prožívala jsem to jako divák v kině vedle lidí chroupajících popcorn. A to není moc správně.

Možná jsem měla přehnaná očekávání.

A jak jinak, finální píseň od Imagine Dragons - geniální.

Hodnocení:

7/10 (hlavně za Sama Claflina!... a taky za ty gify z poslední scény, co jsem teď projížděla)

zdroje: www.weheartit.com